Nová ředitelka ústecké zoo Ilona Pšenková neměla jednoduchý nástup do funkce. Její jmenování zpochybnila (nejen) opozice, že prý vedení města pod záminkou ovlivňování komise nevybralo do funkce vítěze výběrového řízení Petra Fejka. Zoologická zahrada se zároveň stala pro veřejnost citlivým a proto i politicky třaskavým tématem. Jedni od ní očekávají zachování většiny ikonických druhů zvířat, jako jsou orangutani, sloni, či velké kočky. Druzí chtějí, aby zastaralou vykopávku z minulého století „už včera“ přebudovala na moderní lákadlo pro turisty říznuté chovnou stanicí z černé knihy vyhynulých druhů.

To jsou požadavky vysloveně směšné. Stejně jako je nespravedlivé jí po zhruba měsíci ve funkci vytýkat, že s tím skoro nepohnula.

Zoo má stomilionový investiční dluh. Viníkem je město, které na ní roky šetřilo a dosazovalo ředitele ne podle schopností, ale politického plotu. Mělo-li dost času na přidělování peněz, musí si teď prostě počkat.

Ředitelka Pšenková potřebuje nejprve doplnit odborný personál, stabilizovat management, nastavit firemní PR a zalepit ty nejhorší díry v expozicích. Hlavně bude potřeba obnovit plné členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA). To chce svůj čas a hlavně klid. Jinak nám místo zoo zbude jen z ostudy kabát.