Sebevražedná politika ústeckých sociálních demokratů, likvidace známé ústecké značky Činoherního studia, aféra s vítáním občánků i předchozí vládnutí ČSSD s ODS, předražené Městské sady i další kauzy si lidé zapamatovali. V souladu s celorepublikovým trendem vsadili na hnutí Ano 2011 Andreje Babiše i na kandidáty sdružení PRO!Ústí. To v Ústí nějaký čas konstruktivně kritizuje ústecké radní za jejich hříchy a pomohlo udržet partu Činoheráku i zrekonstruovat Hraničář.

Hodinu před zahájením letošních voleb jsem dostal poštou do schránky od ústecké radnice nabídku dětských představení podivného divadla Amulet v zabraných divadelních prostorách na Střekově. Doplnila ji nabídka představení soukromých ansámblů bývalých ústeckých činoherců pánů Karla Heřmánka a Jana Hrušínského na říjen a listopad ve velkém divadle.

Není sporu o tom, že Divadlo Bez zábradlí i Hrušínského Jezerka vyprodukovaly řadu kvalitních představení. Některá jsem kdysi viděl, jiná bych snad v Ústí i navštívil. Vstupné 200,- , 250,- dotované radnicí v předvolebním čase bylo lákavé. Ale ta nabídka v sobě skrývala silnou pachuť. Raději jsem zakoupil lístky na KULT v Hraničáři.

Principálové a oblíbení herci Heřmánek a Hrušínský si zřejmě řekli, proč neudělat s radnicí v Ústí zájezdový kšeft, jaký dosud neměli. Když je ruka radních otevřená a silně zadlužené město před volbami bezostyšně rozhazuje peníze daňových poplatníků. Co na tom, že oba principálové zjevně „podtrhli" pořadatele tradičního festivalu Forbína, který s nimi léta spolupracuje. A zapomněli na hereckou a stavovskou kolegialitu. Na to, jak kdysi jako mladí „kandrdasové" v Ústí začínali.

Radní za ČSSD rozhazovali v Ústí s podporou komunistů jako diví. Deset představení soukromých ansámblů z Prahy v září, osm v říjnu. Pro školy desítky radnicí nadirigovaných pohádek v „uloupené" budově na Střekově přes pražskou agenturu, aniž se člověk dozví, kdo tu hraje. Jisté je, že se Činoherák musí vrátit na Střekov, kde léta působil. To je jeden z cílů PRO!Ústí, Ano s tím nemá problém. Opravený Hraničář může jako symbol svobodného myšlení a sounáležitostí lidí obohatit ústecký kulturní život, zejména studentů a mladých lidí.

Léta tvrdím, že na provoz profesionálních uměleckých souborů v Ústeckém kraji musí vedle radnic a občasných ministerských grantů přispívat krajská samospráva. Ať už se jedná o Severočeské divadlo, Činoherák, mostecká divadla či teplickou Filharmonii. Kraj by měl transparentně informovat, kolik desítek milionů korun poskytl na provoz Severočeského divadla ve stotisícové krajské metropoli. A kolik na to vynaložil ústecký magistrát na základě dohody kraje a města. Dle mých informací kraj v minulých letech v rámci politické podpory vedení radnice velké ústecké divadlo v podstatě zachránil a nyní je řada na městu.

Mgr. Jaroslav Přibyl, Ústí nad Labem