Možná jste zaznamenali malý krok pro Přírodovědeckou fakultu v Ústí nad Labem, ale velký krok v boji proti rakovině. Pointu jednoho z jejich výzkumů stručně shrnu, neboť je důležité znát kontext. Předem se omlouvám za zjednodušení, které se dotýká hranice banálnosti: v tělních tekutinách zvířat existují malinkaté váčky zvané exosomy, které umí proniknout do buňky, v tomto případě rakovinné. Pokud do nich dostaneme dávku chemoterapeutika, jsou schopné nasadit lék přímo do rakovinné buňky. Úžasné, což?

Studii o postupu a výsledcích bádání publikoval odborný Scientific Report. Jedná se přesně o ten typ výzkumu, který je extrémně důležitý, i kdyby nakonec reálný výsledek nebyl přetavený v komerční úspěch. Abyste na něco takového přišli, musíte skutečně něco znát. Projít spoustou pokusů, které se následně ukáží jako proslulé Cimrmanovy slepé uličky. Utratí se v nich peníze (a žádná česká fakulta nemá neomezený rozpočet, byť některé jsou na tom znatelně lépe) a ztratí čas. Fandím vědě a konkrétním výsledkům, které třeba i k ničemu nevedou. Potřebujeme lidi, kteří mají znalosti a věří, že je dobré pomáhat lidstvu. Potřebujeme je, a to velmi nutně, na všech úrovních řízení. Od firem po stát. Už teď pociťujeme důsledky hluboké nevzdělanosti a hrubého opovrhování etikou. A bojím se, že bude hůř.

Plzáci španělští při páření.
Pomohou slimáci v léčbě rakoviny? Ústecká univerzita hlásí zajímavý objev

V prvním případě jde o šíření často i primitivních dezinformací a v druhém o poměrně velké „malé domů“. Smutné je, že členy obou skupin najdeme nejen v sousedství, ale i v parlamentních lavicích. Často se až zastaví dech nad hloupostí výroků vrcholných představitelů. „My jsme se nezadlužovali, my jsme si půjčovali,“ řekla bývalá šéfka státní kasy, které se přezdívá Dlužena. Ono komunistické „kdo nekrade, okrádá rodinu“ se projevilo v celé řadě vyšetřování, které se prezident Zeman snažil zastavit, neb se jednalo o rozkrádání státního, ba přímo „hradního“ majetku Zemanovými přáteli. Jakou to má souvislost s vědeckým bádáním na ústecké přírodovědě? Naprosto přímočarou.

V rozhovoru s proděkankou ústecké přírodovědné fakulty Michaelou Liegertovou padlo, že vede studenty nejen k vědění, ale i etice. K tomu, aby věděli, k čemu je jejich výzkum dobrý pro ostatní, pro společnost. Nejen pro ně osobně. Že známka není ani odměna, ani trest, ale informace o hloubce jejich znalostí. A že je dobré něco vědět a znát. Vzdělání ale v sobě nese jedno riziko. Najednou zjistíte, jak hluboká propast je mezi vámi a těmi spoluobčany, kteří jsou ochotní pít koňské odčervovadlo proti covidu a věřit, že Země je placatá. „Protože kdyby nebyla, tak z ní spadneme. Postav si figurku na balón a trochu s ní otoč a uvidíš sám. Na to stačí selský rozum, ne?“ Vzdělání budiž pochváleno. Teď by bylo potřeba, aby vzdělaní byli vyslyšeni