Jaká je vaše zkušenost s tzv. vybodovanými řidiči?
Před půldruhým rokem jsem v článku o povinnosti vybodovaných řidičů absolvovat dopravně psychologické vyšetření, nazvaném „Rozumné opatření pro nerozumné řidiče", kladně hodnotil toto zákonné opatření. Nyní, nad statistickým přehledem výsledků 200 vybodovaných řidičů, kteří se nechali vyšetřit v naši ústecké dopravně- psychologické laboratoři, mohu konstatovat, že i mezi vybodovanými řidiči se najde několik procent řidičů, které mohu hodnotit velmi pozitivně. Nejen proto, že spadli do „12 bodů" jenom za mírné překročení rychlosti, nebo opomenutí rozsvítit vozidlo, ale také proto, že jejich výsledky několikahodinového psychologického vyšetření byly bezchybné. Posuzujeme přitom osobnost řidiče i část výkonových zkoušek.

Je současný systém dostatečný?
Jde o problém nastavení bodového systému, který býval na uvedené přestupky přísnější, oproti současnému stavu. Aby byl bodový systém účinnou prevencí bezpečné jízdy řidičů, je třeba ještě mimo stávající úpravy trestných bodů postihující více závažné přestupky, jako je předjíždění v zákazu, nerespektování červené, jízda pod vlivem alkoholu a drog,. Každý řidič po dosažení 7 či 8 bodů by měl dostat písemné upozornění z registru řidičů. Analogicky je to řešeno např. v Německu, kde je navíc možno absolvovat kursy v dopravně psychologických poradenských centrech s příslušným úbytkem trestných bodů.

Co je nyní, dle legislativní úpravy silničního zákona, aktuální?
Od července je zavedeno vyšetřeni pro sedmibodové řidiče, kteří byli odsouzeni k zákazu řízení např. za vážnou dopravní nehodu či za užití psychotropních látek za alkohol nebo drogu. Mám z nedávné doby zkušenost: Za více jak 30 let dopravní diagnostiky se mi to stalo asi třikrát, že přišel na vyšetření tzv. opilec. Z vyšetření jsem ho vykázal s tím, aby přišel střízlivý za dva týdny při předběžném rozhovoru jsem zjistil, že je to u něho již třetí zákaz řízení pro alkohol. Po dvou týdnech přišel na vyšetření střízlivý, nicméně se sdělením, že mu na magistrátu na evidenci řidičů vysvětlili, že má jen 7 trestných bodů a proto nemusí pro vráceni řidičského oprávnění absolvovat psychologické vyšetření. Tak tomu dosud bylo, a je chvályhodné, že se takové případy se dnes již řeší podobně jako v jiných státech EU.

Říká se, že dvanáctibodoví řidiči jsou pro ostatní lidi časovanou bombou.
U dvanáctibodových řidičů, kteří žádali o vrácení řidičského oprávnění a které jsem vyšetřoval, byla asi třetina po užití alkoholu nebo drog, z nich asi 20 % se způsobenou nehodou. U všech to bylo patrné v osobnostním profilu i ve výkonových zkouškách v koncentraci a trvalosti pozornosti, v nerespektování norem, v nižší rozumové úrovni, v emoční labilitě, impulzivnosti a přímé agresivitě. U těchto řidičů jsou registrujícímu lékaři doporučeny tzv. harmonizační kódy určující omezenou dobu vydání řidičského oprávnění, omezenou vzdálenost jízdy od místa bydliště a podobně. Zásadně po nálezu alkoholu nebo drogy je vydání řidičského oprávnění časově omezeno, jinak by nešlo o prevenci, ale další hazard na našich silnicích.

Vyslovili jste někdy ve vaší psychologické laboratoři verdikt už nikdy si řidič nesedne za volant?
Jen zcela výjimečně byla způsobilost k řízení vyloučena, protože ze 200 vybodovaných vyšetřených naší laboratoří neuspělo jenom 5 žadatelů.

Mohou tito neúspěšní vybodovaní řidiči požádat jiného psychologa o nové vyšetření?
Je zde dost zásadní problém: Ministerstvo dopravy udělilo registraci i některým psychologům, kteří nemají dostatečné přístrojové vybavení, dostatečnou praxi i metodiku k dopravně- psychologickému vyšetřování. Chybí rovněž registr vyšetřených a povinnost archivace výsledků. Tak se může stát, že řidič, který neuspěje u nás, jde za jiným psychologem. Ten může být mírnější. V tomto smyslu lze požádat registrující praktické lékaře, aby porovnáním závěrů od dopravních psychologů zjistili, kdo z nich provádí vyšetření profesionálně poctivě, s uvedením protokolů o vyšetření nebo který uvede jen závěr, že žadatel o řidičské oprávnění byl vyšetřen akreditovaným dopravním psychologem.

Znamená to, že mohou agresivní nezodpovědní, na drogách závislí řidiči systém obejít?
Ještě před zveřejněním povinnosti akreditace psychologů, kteří chtějí provádět dopravně- psychologické vyšetření, zavedly nejen státní univerzity, ale i soukromé vysoké školy postgraduální kurzy dopravní psychologie. Při srovnávání kvality těchto kurzů docházíme s mnohými dopravními psychology k výhradám. Mluvím o členech Asociace dopravních psychologů, což je profesní sdružení, které v příštím roce bude mít padesátileté výročí své existence a má své celoevropské zastoupení.

Myslíte tím, že někteří psychologové se mohou živit tím, že poskytují nebezpečným řidičům alibi?
I tak se to dá říci. Aby si v rámci své stávající praxe „odskakoval" klinický psycholog do oblasti dopravní psychologie, bez standardizovaných výkonových přístrojů a s povrchní znalosti dopravní metodologie, je dosti pochybné. Bohužel, inzeráty na internetu „Psychologické vyšetření řidiče žádný problém" a jednohodinové vyšetření jsou toho důkazem.

Co silničnímu zákonu chybí v prevenci proti nebezpečným řidičům?
Chybí především akreditační komise schopná kontrolovat práci akreditovaných dopravních psychologů, chybí také celostátní registr vyšetřených řidičů u konkrétního dopravního psychologa, také postrádáme zásady archivace výsledků vyšetřených řidičů i možná určení supervizního psychologa znalce, pro kontrolu kvality vyšetření řidiče při krajských úřadech. Nesmíme zapomenout, že vozidlo je zbraň. Zabíjí a zmrzačuje.