Jak kdysi vypadala Arktida? DNA stará dva miliony let odhalila neuvěřitelný svět

Genetický materiál, který odhalil širokou biologickou rozmanitost, našli vědci v půdě na místě, kde by to dnes čekal jen málokdo. V oblasti severního Grónska objevili genetické stopy celého ekosystému, včetně zvířat podobných slonům. Podle nalezené dva miliony let staré DNA v dnes nehostinné Arktidě kdysi žili také husy, sobi, krabi či řasy. 

Paleontologický poklad: V Kanadě objevili mládě mamuta, stav mumie šokoval vědce

Podle profesora Eske Willersleva z Kodaňské univerzity a Univerzity v Cambridge taková směs zvířat žijících vedle sebe nemá v současnosti obdoby. Portál BBC připomíná, že se studie uskutečnila v oblasti zvané Kap København Formation, která se nachází v nejsevernější části Grónska. Výsledky vědci zveřejnili v časopise Nature.

Až doteď bylo těžké si představit, jak mohla Arktida vypadat před dvěma miliony lety. Zkameněliny živočichů z této oblasti jsou totiž extrémně vzácné. „Ve skutečnosti jsou z oblasti Kap København jedinými živočichy, kteří kdy byli objeveni prostřednictvím makro zkamenělin, zajíci a hovnivál. Lidé tedy neměli tušení, jaká fauna se tam vyskytovala,“ vysvětlil profesor Willerslev.

Arktický mastodont

Vědecký tým se zaměřil na environmentální DNA, neboli eDNA - tedy genetický materiál z rostlin a zvířat, který se hromadí v jejich okolí. Portál Guardian píše, že na projektu vědci pracovali šestnáct let a využili ty nejmodernější technologie, což vedlo k identifikování 41 vzorků DNA.

Vědci přišli na tajemství dávných mastodontů. Obří tvorové umírali krutou smrtí

Odborníci prozkoumali starobylé vzorky půdy a díky získané DNA se před nimi objevil dávný lesní ekosystém, kde mezi stromy rostly arktické keře, byliny, kapradiny a mechy. Z nalezených důkazů vědce nejvíce překvapilo, že v oblasti žil tvor známý jako mastodont, který je podobný dnešním slonům. Zjistili také, že Arktida byla domovem devíti druhů obratlovců, jejichž fosilie v Grónsku nikdy nikdo nenašel.

Vzorky neodhalily žádné masožravce, ale vědci spekulují, že v Arktidě přesto mohli kdysi žít medvědi, vlci nebo šavlozubí tygři.

Arktida umí být magickáZdroj: Shutterstock

Teplo v Grónsku

Získat DNA z půdy přitom nebylo vůbec lehké. Profesoru Willerslevovi trvalo několik let, než s kolegy přišel na tu nejlepší techniku. Navíc si mysleli, že genetický materiál ani nemůže tak dlouho přežít. „V roce 2005 jsem napsal článek, ve kterém jsem uvedl, že si myslím, že DNA nepřežije déle než milion let. A teď tu máme DNA starou dva miliony let,“ přiznává Willerslev, že se mýlil. Za zpomalením degradace podle něj může chemická reakce mezi DNA a půdou.

Stop vymírání druhů

Vědci si myslí, že kdyby dokázali najít více environmentální DNA, která přežívá i na jiných místech, změní tento objev pohled na pravěký svět. „Výsledky nám říkají, že plasticita biologických organismů, pokud jde o to, kde mohou žít a jaké rostliny nebo živočichové mohou žít společně, je mnohem větší, než jsme si mysleli,“ uvedl expert. 

Vědci chtějí oživit vyhynulé tasmánské tygry. Další pracují i na návratu mamuta

Výsledky jsou tedy povzbudivé. „Údaje naznačují, že se více druhů může vyvíjet a přizpůsobovat divoce se měnícím teplotám,“ uvedl spoluautor studie a doktor z GeoGenetics Center Lundbeck Foundation na Kodaňské univerzitě Mikkel Pedersen.

Rychlost globálního oteplování však podle expertů znamená, že mnoho druhů nebude mít dostatek času se přizpůsobit. Klimatická změna tak podle nich zůstává obrovskou hrozbou pro biologickou rozmanitost.

Antarktida pod sebou skrývala tajemství. Vědci jsou z pokladu nadšení

Nová studie ale nabízí vodítka k tomu, jak by se živočišné a rostlinné druhy mohly přizpůsobit nebo být geneticky upraveny, aby přežily hrozbu rychlého globálního oteplování a zvládly pořád teplejší klima. „Je možné, že by genetické inženýrství mohlo napodobit strategii vyvinutou rostlinami a stromy před dvěma miliony let, aby přežily v klimatu charakterizovaném rostoucími teplotami. Zabránilo by se tak vymírání některých druhů, rostlin a stromů,“ řekl spoluautor Kurt Kjærr z Kodaňské univerzity. Podle něj by se tak jednomu z nejděsivějších důsledků globálního oteplování - masivnímu vymírání druhů - možná dalo alespoň částečně zabránit.

Portál National Geographic připomíná, že se Arktida každou dekádu otepluje nejméně o půl stupně Celsia. Teploty v zimě stouply od 80. let minulého století o šest stupňů Celsia. Podle nejhorších scénářů změny klimatu by se teploty v oblasti mohly nakonec vyšplhat téměř tak vysoko, jako byly v éře před dvěma miliony let.