VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hostem online rozhovoru bude spisovatel Jan Bauer

Hostem online rozhovoru bude nejplodnější český autor historických detektivek Jan Bauer. Ptejte se na zajímavosti z historie, jeho novou knihu nebo třeba autogramiádu, která se uskuteční ve středu v knihkupectví Beran. Jan Bauer bude odpovídat ve středu 24. dubna od 13.45 hodin.

Hostem online rozhovoru bude spisovatel Jan Bauer

Novinář a spisovatel Jan Bauer.

Tento rozhovor byl ukončen dne 24.4.2013
DOTAZ: Máte doma také nějaká zvířata? A pomáhají vám psát? Uklidňují, v dobrém vyžadují pozornost...
ODPOVĚĎ:Odpověď na tuto otázku najdete na videu.
DOTAZ: Musím se přiznat, také tak trochu píši, a tak se mi jednou stalo, že se na mě známý zlobil, že sjem psala o něm. To ale nebyla pravda, jen jsme si pro postavu povídky vybrala podobné jméno. Už se vám také něco takového stalo?
ODPOVĚĎ:Stalo, z jednoho přítele jsem udělal hrobníka u kostela sv. Štěpána. Musím říci, že se neurazil, naopak byl na to pyšný.
DOTAZ: Dobrý den, čekáme s přítelkyní miminko a vymýšlíme mu jméno. Nevíme ještě, co to bude, ale radši chceme kluka. Jméno Jan se nám líbí, ale říkají nám, že už je trošku staromódní. Máte své jméno rád? Máte ho po otci nebo dědečkovi?
ODPOVĚĎ:Ano, jsem se svým jménem docela spokojen. Jako kluk jsem byl dokonce pyšný na to, že mnoho slavných postav našich dějin neslo jmnéno Jan. Třeba Hus, Žižka, Roháč z Dubé nebo Komenský.
DOTAZ: Dobrý den.
Pane Baure, jak vznikají vaše knihy? Sednete si a píšete od začátku do konce, nebo si zaznamenáváte nápady, které pak spojujete do celku? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:Samozřejmě vždycky je na počátku nějaký nápad a já si ho musím poznamenat, abych ho nezapomněl. Ale jakmile začnu psát, postavy samy od sebe ožívají a děj se leckdy vyvine jinak, než jak jsem si původně představoval.
DOTAZ: Historický román je forma dosti náročná, především co do udržení dobových reálií, jak velký je to pro vás probolém a jak to řešíte? Díky, Janek
ODPOVĚĎ:Máte pravdu, musím neustále studovat odbornou historickou literaturu, aby mi neuklouzl nějaký nesmysl.
DOTAZ: Dobrý den, kam chodíte na své nápady? Jsou za nimi skutečné osobnosti, nebo události, nebo jsou výplodem Vaší fantazie? Děkuji, M.
ODPOVĚĎ:Nápady vznikají ze skutečných historických událostí, ovšem vlastní přívěh si pak přizpůsobuji. V románu je jistá míra fantazie dovolena. Ani Dumas, ani Jirásek přece nepsali přesný popis historie.
DOTAZ: Dobrý den, proč jsou vaši hrdinové takoví "obšourníci". a děvkaři. To je tím středověkem? Nebo prostě jen jsme lidi? A můžu dít vaše knížky číst desetiletému klukovi, kterého byví špióni a dobrodružství? Nezvlčí mi?
ODPOVĚĎ:Máte pravdu, pro desetiletého kluka mé histrorické detektivky nejsou. Ale myslím, že vychází dost dobrodružných knih, které jsou pro tento věk vhodné. Můj přítel Vlastimil Vondruška vydal loni několik historických knih určených vyloženě pro děti.
DOTAZ: Pane Bauere, v Deníku jsem četl, že se vaše knížky líbí režisérovi Troškovi. Mě sice jeho sranda moc nesedí, je taková za každou cenu, někdy, ale kdyby vás oslovil, napsal byste mu scénář pro historickou komedii? Byla by to výzva, zase něco novýho?
ODPOVĚĎ:Je pravda, že Zdeněk Troška mé knihy čte, ale vím, že to není ten typ literatury, který by ho zaujal. Před časem mě požádal o námět pohádky, ale pak raději sáhl po Němcové. Co se dá dělat!
DOTAZ: Prý pokřtíte v Ústí nové knížky. Jak, třeba i stylově - středověkou medovinou?
ODPOVĚĎ:Jestli bude v Kraské knihovně medovina, to v této chvíli nevím. Ale ve středověku se pilo i víno a především pivo, byť trochu jiné, než známe dnes.
DOTAZ: A ještě jednu. Napište víc o sobě. Máte děti, jdou ve vašich stopách? A nebo vnoučata, maji literární sklony, jsou jim písemky, máte z nich radost?
ODPOVĚĎ:Dcera byla novinářkou, ale dlouho u toho nevydržela. Vnoučata jsou ještě malá, nejstarší vnuk si zatím na počítači sice rád hraje, ale ještě nepíše nic.
DOTAZ: Umíte si předfstavit, že by vaše další knížky vyšly už jen elektronicky? Že byste si kvůli tomu musel koupit čtečku?
ODPOVĚĎ:Dovedu si to představit, ale doufám, že se nedožiji toho, že papírové knížky zcela zmizí ze světa.
DOTAZ: Zkouším trošku psát, mám pár povídek. Přečetl byste si je, třeba i poradil? Jen je to dost jiný žánr...
ODPOVĚĎ:Zkuste je poslat do některého nakladatelství. Rád bych pomohl, ale jsem v současné době zcela zavalen prací.
DOTAZ: Dobrý den.
Pane spisovateli, jak jste se dostal k psaní? Jak dlouho píšete? Je to váš hlavní zdroj obživy? A baví vás to ještě? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:Od roku 1968 jsem pracoval jako novinář a k psaní knížek jsem se dostal náhodou. Můj kamarád Karel Hvížďala, který působil v nakladatelství Albatros, mne jako původním vzděláním zemědělského inženýra v roce 1976 požádal o populární knihu o zemědělství. O dva roky později tak vyšla má první kniha "Uživí naše planeta lidstvo?". V 90. letech jsem začal psát detektivky zase na vyzvání dalšího kamaráda. K historii jsem se pak dostal pětisvazkovými Záhadami českých dějin v letech 2000 až 2002.
DOTAZ: Dobrý den.
Pane Baure, kolik knih na jednou jste nejvíc psal? Nebo vždy nejdřív dokončíte jednu, než se pustíte do další?
ODPOVĚĎ:Psát dvě knížky najednou je sice množné, sám jsem to zkusil, ale nedoporučuji to.
DOTAZ: Pane Baure, lze se psaním románů uživit? Díky
ODPOVĚĎ:Těžko. Naštěstí jsem už v důchodu a honoráře jsou jen takovým přilepšením.
DOTAZ: Dobrý den.
Pane Bauere, jaký jste byl v mládí student? Měl jste rád češtinu a dějepis, nebo jste k nim přičichl až někdy později? Co vás ve škole bavilo nejvíc?
ODPOVĚĎ:Skutečně mě nejvíc bavil dějepis a literatura. Ale vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou. Jediné štěstí je, že jsem hned po absolutoriu nastoupil do redakce deníku.
DOTAZ: Jak dlouho obvykle píšete jednu knihu? A kolik času vás to denně stojí? Lze psát historické romány jako na běžícím pásu?
ODPOVĚĎ:Záleží na okolonostech, ale jeden román, pokud nepočítám jeho promýšlení, píšu jeden nebo dva měsíce. Denně jsem u počítače tak dvě hodiny, někdy déle.
DOTAZ: Pane Baure, už jste byl někdy v Ústí? Jak se vám město líbí? A kde se vám v republice líbí nejvíc? A ve světě?
ODPOVĚĎ:Přiznvám, v Ústí jsem byl jen jednou, třebaže jinak jako novinář jsem projel celou republiku. Nejraději má zachovalá historická města jako Český Krumlov, kde jsem několik let žil, Telč, Litoměřice, Prachatice, Písek...
DOTAZ: Pane Bauere, co říkáte na současný stav české společnosti? Mohu si trochu domýšlet, že se vám středověk líbil víc, když se k němu tak často vracíte?
ODPOVĚĎ:Máme, co si zasloužíme. Pokud jde o středověk, k životu by mě rozhodně nelákal. Bezpochyby bych byl už po smrti, protože bych umřel na nějakou dnes banální chorobu jako zápal plic nebo neštovice.
DOTAZ: Jak dlouho jste psal svou první knížku? A byla na první dobrou, nebo jste ji několikrát přepisoval? Jde to dnes už lépe?
ODPOVĚĎ:První knížku jsem psal po víkendech asi půl roku a rozhodně jsem ji nepřepisoval. Ovšem něco jiného je psát literaturu faktu a něco jiného román. Psaním se samozřejmě vycvičíte a tvoříte snadněji.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>