Adame, dostal jste šanci hrát příští rok za Děčín, jak to s vaším přestupem přesně je?

Do Děčína jdu pouze na hostování. Jako domácí klub budu mít stále Ústí. Dohodli jsme se na tom, že za Ústí odehraju všechny zápasy a v Děčíně budu hrát ty zápasy, které se budou hrát v termínech, kdy se nebude hrát první liga.


Co to pro vás znamená?

Je to pro mě obrovská šance. Hlavně budu trénovat s kvalitním týmem a určitě mi to přinese spoustu nových zkušeností.


Do Ústí se vrátili Holešovský, Hejl a Sucharda, přišel Panáček. Jste rád, že budete hrát vedle takových hráčů?

Určitě. Jsou to kvalitní a zkušení hráči. Já jsem ještě mladej a hrát vedle takových jmen je pro mě jen výhoda.


Myslíte si, že tým Ústí v momentálním složení může bojovat o návrat do nejvyšší soutěže?

Když vidím ten tým, tak si myslím, že je hodně dobře složený. Teď bude záležet na tom, jak si vzájemně sedneme na hřišti. Možnosti ale určitě jsou. Záleží jen na nás.


Mluvil jste s trenérem Pavlem Budínským o tom, kolik v Děčíně dostanete prostoru?

Mluvil jsem s ním hned po prvním příjezdu do Děčína. Mluvili jsme o tom, že tým Děčína je kvalitní, ale že mám všechno ve vlastních rukou. Pokud trenér uvidí, že podávám dobré výkony, tak mě nechá hrát a nebude mi v ničem bránit.

S Děčínem jste byl na soustředění v Krkonoších, dalo vám něco?

V loňském roce nás v Ústí trénoval kouč Jones a pod ním soustředění neprobíhalo. Startovali jsme s přípravou rovnou v hale s míčem. Soustředění s Děčínem bylo to klasické běhání po horách a jsem si jistý, že mi to dá mnohem více. Je to lepší příprava, než začínat v hale.


Jak na vás působí parta v Děčíně?

Jsem mladej a přiznávám, že jsem se toho ze začátku hodně bál. Ale parta je suprová, všichni lidi v týmu jsou v pohodě. Hned mě přijali mezi sebe.


Co na vaši šanci v Děčíně říká vaše rodina?

Rodiče jsou na mě pyšní. Jsou rádi, že jsem dostal takovou příležitost a podporují mě v tom.


Nedávno jste byl na mistrovství Evropy do 18 let v Debrecenu, kde jste skončili druzí a vybojovali jste postup do elitní divize ME. Jaké byly pocity?

Bylo to skvělé. Sešli jsme se stejná parta hráčů, jako před dvěma lety, kdy jsme hráli v šestnáctkách. Jsme rádi, že se nám pro další ročníky podařilo postoupit.


Co pro vás znamená hrát v juniorském reprezentačním výběru České republiky?

Reprezentace je pro mě obrovská čest a rozhodně bych ji nikdy neodmítal.


Věříte, že se jednou probojujete do seniorské reprezentace?

To se dá těžko říct takhle dopředu. Záleží na mých výkonech, na tom jestli budu zdravý a na spoustě dalších věcí. Určitě bych si to ale moc přál.