Ptáte se proč? Po dlouhých sedmnácti letech se totiž ústecký lyžař dostal do žákovské reprezentace, po dlouhých třiceti letech se krajská metropole dočkala a má svou slalomovou jedničku v českém žebříčku.

Je jí teprve čtrnáctiletý Marek Fryček z telnického Ski klubu, jehož životním snem je vyhrát závod světového poháru.

Jistě, je teprve na začátku dlouhé cesty a záleží na mnoha faktorech. Pokud však mladému závodníkovi bude přát štěstí, může mít zanedlouho Šárka Záhrobská svého nástupce. „Všechno směřujeme k mistrovství světa juniorů v roce 2014,“ prozrazuje talentovaný lyžař své plány v rozhovoru pro Deník.

Poprvé v kariéře jste se dostal do reprezentačního výběru České republiky, kolik za tím stálo dřiny?
Stálo za tím hodně dřiny a devět roků trénování. Poděkovat za to musím hlavně svému tátovi, který pro mě dělá všechno a o všechno se stará. Jsem rád, že to vyšlo a že jsem se do reprezentace dostal.

Co pro vás pozvánka do reprezentace znamená?
Budu muset víc trénovat, abych se udržel v kondici a na špici republikového žebříčku. Závodů se zúčastním stejných jako v loňské sezoně, jediný rozdíl bude v tom, že budu startovat v první sedmičce.

Zúčastnil jste se už nějakého reprezentačního kempu? Kolik se vás tam sešlo?
V červnu jsem byl na reprezentačním soustředění v italském Schnalstalu a v září ve Švýcarsku. V kategorii starších žáků jsme v reprezentaci celkem čtyři závodníci.

Jaké plány máte nyní před sebou?
Několik dní teď budu trávit v holandském Landgraafu, kde budu trénovat v hale. Pak mě čeká Český pohár v Říčkách, což jsou mezinárodní závody, kde bych chtěl dojet ve špičce. Následují další závody v zahraničí a Mistrovství světa žáků.

Jaký je váš dosavadní největší úspěch?
Na závodech v Albrechticích jsem skončil na čtvrtém místě ve slalomu, přede mnou skončili jen tři reprezentanti České republiky, což byl obrovský úspěch. Tím největším je ale to, že jsem se po tolika letech dřiny dostal do reprezentace.

Pocházíte z Ústí nad Labem, jaké jsou tady podmínky pro trénování?

V Ústí nejsou kvůli nadmořské výšce téměř žádné podmínky. Trénovat se dá jen na Telnici na Slalomáku, když je dostatek sněhu. Proto s tátou jezdíme trénovat převážně na ledovec Stubai do Rakouska nebo na Klínovec.

Od kolika let se lyžování věnujete?

Poprvé jsem stál na lyžích ve čtyřech letech, ale závodně jsem se lyžování začal věnovat až v šesti. Většina závodníků ale začíná už v dřívějším věku.

Jak jste se k tomuto sportu dostal?
Jako malý kluk jsem hrál fotbal, jenže jsem měl nějaké problémy s dýcháním, takže jsem s tím musel skončit. Lyžování máme v rodině, lyžoval můj táta i starší bratr. Ten se dokonce také dostal do reprezentace, ale pak řekl, že ho to nebaví a skončil s tím. Teď studuje už druhou vysokou školu.

A jak to máte vy se školou, zvládáte ji skloubit s lyžováním?
Studuji na Základní škole Stříbrnická v Ústí, kde chodím do sportovní třídy. Žádné problémy s uvolňováním nemám. Když jsme někde v zahraničí, tak se učím a zkoušky dodělávám později.

Jak vás vnímají vaši spolužáci? Uvědomují si, že sedí ve třídě s reprezentantem České republiky?
Někteří si to uvědomují, ale některým je to jedno. Řekl bych, že mě berou jako normálního spolužáka. Nesnažím se toho nijak využívat. Nemám žádné úlevy.

Určitě máte nějaký sportovní vzor. Prozradíte, kdo jím je?
Mým největším vzorem je rakouský lyžař Manfred Pranger, který je současným mistrem světa ve slalomu.

A co třeba „Herminátor“ Herman Maier?
Ten byl dřív jedničkou, teď už je ale odepsaný.

Setkal jste se někdy osobně s nějakou lyžařskou hvězdou světového formátu?
Setkal, právě s Manfredem Prangerem. Když jsme byli na Stubai, tak jsme se potkali nahoře na kopci a měl jsem možnost si s ním dokonce i popovídat. Jinak jsem se setkal i s Američanem Bode Millerem či se členy rakouské a německé reprezentace.

Jaký je váš cíl do budoucna?
Jednou bych chtěl vyhrát závod Světového poháru a dostat se mezi elitní lyžaře světa. Snad se to povede.

Prozradíte, jak často se věnujete tréninku?
Lyžování věnuji dva dny v týdnu a celý víkend, víc bohužel kvůli škole nestíhám.

Nemáte po zimě, jak se říká, lyží plné zuby?
To někdy opravdu mám (smích). I proto jezdím v létě na dovolenou k moři, kde mám čas relaxovat. I v létě ale kolikrát lyžuji, využívám sněhových hal.

Když zrovna nelyžujete, věnujete se i jiným sportům?
Ano, často jezdím na skejtu nebo hraji florbal. Udržuji se tak v kondici.

A co třeba snowboard, na něm se neproháníte?
Na snowboardu nejezdím.Baví mě ale freestyle lyže, na kterých jsou patky zahnuté na obou stranách, takže se na nich dá dělat spousta triků.

Závodíte ve slalomu a super obřím slalomu. Proč nejezdíte sjezd?
Sjezd se v žákovské kategorii nejezdí. Občas po ránu ale jezdím dlouhou trať a musím přiznat, že to je taková rychlost, až z toho mám strach (smích).

Jak náročné je lyžování po finanční stránce?
To se zeptejte táty (smích). Je to vlastně neustálé hledání sponzorů.

Co všechno závodní lyžař potřebuje k tomu, aby se mohl postavit na trať?
Určitě potřebuje lyže, hůlky, přeskáče, kombinézu, helmu, brýle a chrániče holení, páteře a úst. Nesmí mu ale chybět ani odvaha.

Závodníci při slalomu naráží do branek, cítíte to i přes chrániče?
Ve velké rychlosti to opravdu bolí i přes chrániče. To je ta nepříjemná stránka věci.

Jste ten typ, který sleduje závody alpského lyžování v televizi?
Sleduji všechny závody, když na to mám čas. Největší radost mi v poslední době udělala Šárka Záhrobská. Její titul mistryně světa z roku 2007 je obrovským úspěchem.

Marek Fryček
student ZŠ Stříbrnická v Ústí nad Labem

Věk: 14 let
Disciplíny: Slalom, Super G
Klub: Ski klub Telnice
Vzor: Manfred Pranger (Rakousko) – mistr světa ve slalomu
Vybavení: Lyže Fischer, přeskáče Lange.