„Mě to ale bylo jedno, alespoň věděli, že tam jsem,“ smál se po zápase mladý hráč, který nakonec se svým týmem v ústeckém Sluneta Sportcentru oslavil vítězství 84:65.

Aleši, vyhráli jste v Ústí o devatenáct bodů, co tomu říkáte?
Je to skvělé. Prohráli jsme s nimi v poháru, takže jsme jim měli co vracet. Tentokrát jsme ale hráli opravdu dobře, od začátku jsme do toho šli s naplno. Byl to jeden z našich nejlepších výkonů v letošní sezoně a je to pro nás hodně důležitá výhra.

Co rozhodlo o vašem vítězství? Vaše dobře organizovaná obrana, nebo střelecká nemohoucnost Ústí?
Těžko říct. Sešlo se to jedno s druhým. Začínalo se od nuly a myslím si, že fakt, že Ústí neproměňovalo střelecké pokusy, byl důsledkem toho, že byli psychicky dole. My jsme naopak hráli pořád ve stejném tempu, nevypustili jsme ani minutu. Zápas se nakonec zlomil ve druhém poločase.

Jaký byl váš návrat na ústeckou palubovku, užil jste si ho?
Těšil jsem se na to celý rok a jsem rád, že mi ten zápas vyšel. To, že jsem nedával šestky, to vem čert, stejně už to bylo v době, kdy bylo rozhodnuto. Byl jsem nahecovaný a takové zápasy mě baví. Kdyby jich bylo v sezoně více, tak je to jedině dobře.

Diváci vám ale návrat do Ústí moc neusnadnili, při každém kontaktu s míčem na vás pískali…
To mi bylo jedno (smích). Jsem rád, když se něco děje. Radši ať pískají a vědí, že tam jsem, než aby bylo ticho a nevěděli, že tam nějaký Jiráň běhá (smích).

Derby bylo tentokrát hodně o emocích, souhlasíte?

Určitě, všichni jsme byli nahecovaní. Už v šatně jsme si na sebe vytvořili vlastní tlak a od první minuty jsme do toho šli s tím, že musíme vyhrát. Naštěstí to vyšlo.

Vypsali jste spolu s Tomášem Hrubým v kabině svým spoluhráčům nějakou speciální odměnu za výhru?

Ne, nevypsali. Ale řekli jsme si k tomu zápasu svoje. Oba jsme tady hráli a spoustu jsme toho věděli. Utkání pro nás mělo zvláštní náboj.

Aleš Jiráň

Datum narození: 5.února 1983

Post: rozehrávač

Kariéra: BK Děčín, Sokol Vyšehrad, BK Ústí n. L., BK Chomutov