Do severočeské metropole se mu podařilo dostat pěknou řádku zvučných atletických jmen, přesto den po mítinku přiznal, že jsou věci, které ho zklamaly.

Jaká byla letošní Velká cena Ústí nad Labem?
Po sportovní stránce se sešlo stejně kvalitní startovní pole jako na loňský mítink. S úrovní výkonů jsem spokojený, padly dva rekordy stadionu. Musíme ale brát v potaz, že jsme malý mítink a atleti sem svou formu určitě neladí.

A co po stránce organizační?
Ta klapala až do průtrže mračen, která nám na čas vyřadila techniku. Jinak letos to bylo dobrodružství, ještě pár dní před mítinkem jsme neměli půlku rozpočtu, takže jsme šli do rizika. Znovu už bych do toho bez peněz nešel.

S jakou disciplínou jste nejvíce spokojen a co bylo ozdobou klání?
Mně osobně se líbila koule, kde Tonda Žalský přehodil dvacetimetrovou hranici. Škoda pokusů Borotkina, který ji také atakoval, ale v kruhu to neustál. K ozdobám patřil souboj souboj na stovce mužů, kde Lerone Clarke našel přemožitele v ománském závodníkovi, který zaběhl národní rekord. Strhující byl souboj půlkařů Američana Muldera a slovenského závodníka Repčíka.

Je něco, co se nepovedlo a z čeho jste zklamaný?
Diváci a novináři byli z loňského ročníku namlsaní a čekali, že rekordy budou padat jako na běžícím páse. Jenže loni vyšlo úplně všechno. Také bych čekal, že si do ochozů najde cestu větší počet diváků, přeci jenom jsme do Ústí přivedli řadu známých závodníků, přesto to s návštěvou nebyla žádná sláva.

Je něco, co vám práci stěžovalo?
Nedostatek finančních prostředků a chování ústeckých fotbalistů. Bohužel je to vše o penězích a abych ještě od některých poslouchal nadávky, to nemám zapotřebí. Měli by si uvědomit, že jsou placeni městem a že se mají chovat jako profesionálové.