Filipe, vraťme se ještě k duelu s Brnem. Vstup do něj vám nevyšel, prohráli jste první sadu. Čím to bylo?

V prvním setu jsme zbytečně chybovali, nedařilo se nám na příjmu a útočili jsme do plných. Soupeř měl přihráno a když už náhodou neměl, tak to stejně bez problémů složil na dvoje ruce. Přitom jsme do utkání vlétli celkem slušně a vedli jsme 3:0. Jenže pak jsme je zbytečně nechali dotáhnout vlastními chybami a znovu se projevil stejný scénář, jako v těch posledních zápasech, které jsme prohráli.

Od druhého setu ale jako by nastoupil jiný tým, najednou vám všechno šlo…

Na palubovku přišel Milan Bican a zlepšil se náš příjem. Hru na příjmu v podstatě organizoval a od toho se pak všechno odvíjelo. Začalo se nám dařit na ztrátě a pak i v dalších činnostech, na servisu, na bloku i v poli.

Takže vítězný obrat nastartoval právě příchod Milana Bicana?

(Smích). To se říká vždycky, tak aby mu moc nenarostl hřebínek, tak řeknu, že to jeho příchodem nebylo. Ale je to v podstatě pravda, od příjmu se odvíjí všechno.

Po těch utrápených výkonech z poslední doby jste rádi za výhru, že?

Určitě. Posledních pár zápasů jsme nezvládli a vrátili jsme se zpátky na zem. Teď už počítáme spíš s předkolem play off, i když ani ta šestka ještě není ztracená. Museli bychom ale začít vyhrávat. Uvidíme.

V sobotu vás čeká duel v Praze. S jakým cílem na půdu ČZU vyrazíte?

Každopádně s cílem vyhrát. I kdybychom se nedostali do té šestky, tak chceme skončit nejhůř na osmém místě, abychom v předkole začínali doma. Takže pořád máme o co hrát a chceme vyhrát.

Kdybyste si měl vybrat soupeře do předkola play off, kdo by to byl?

Rozhodně ne Havířov, s tím se nám nedaří a máme s ním za dvě sezony skóre 0:6. To by byl asi nejhorší možný soupeř a to i z hlediska cestování, protože táhnout se někam sedm hodin a pak ještě hrát není jednoduché. Z ostatních soupeřů je to asi jedno, všichni mají svou kvalitu.