Původně měla být zástupcem tohoto sporu v soutěži jeho mladší sestra Štěpánka, která vyhrála žákovskou soutěž. S vrozenou ženskou rafinovaností nabídla mikrofon před svého bráchu a ten reprezentoval vzorně. Jmenuje se Karel Lank, je mu 12 let, chodí do 6. třídy a na lyžích stál ve třech letech.
Dělal jsi ještě sporty mimo lyžování?
Hrál jsem florbal, chodil jsem na judo a souběžně s lyžováním dělám ve Vaňově veslování. Jezdím skif, párovou čtyřku. Momentálně chodím trénovat na veslařský trenažér a běhám. Hlavním sportem pro mne v současné době jsou lyže.
Pamatuješ první souboj na sněhu?
Určitě to byl Telnický rohlík. Kolik mě bylo už nevím, ale byl jsem diskvalifikován. Za žáky závodím už několik let a táta říká, že mám letos nejlepší sezonu. Pohárů mám doma dost, ale to neznamená, že nemohu prohrát. Jezdím slalom a obří slalom. Na Klínovci mě nikdo neporazil (2x zlatá), na Telnici to samé (2x zlatá).
Vidím, že to bereš vážně. Kdo tě trénuje a máš nějaký sportovní vzor?
První trenér byl táta, to je jasný. Pak už přesně nevím, ale dnes mě trénuje Pavel Fišer. Jo a táta taky! Sportovní vzor mám. Líbí se mi styl a agresivita Bode Millera. Rád bych v dospělosti jezdil sjezdy, rychlost mě fascinuje. Nikdo mi „volný sjezd“ neměřil, ale táta říká, že to může být kolem 100 – 105 km/hod. To je slušný, ne.
Co by by jste si pořídil, kdyby jste třeba vyhrál milion?
Nakoupil bych lyže a vosky. No jo, to je ale dost peněz. Ne, koupil bych si sněžný skútr a čtyřkolku. To by byla paráda. Štěpánce je teprve osm let a jezdí stejně jako já. Mezi holkama bude určitě jednu nejlepších. Něco bych jí určitě také koupil.
Oba mladí sportovci se rozloučili a šli trénovat za dozoru otce na místní slalomák.
Karel je určitě skvělý a jeho sestra Štěpánka je bezva. Rozpovídala se jako u tabule. Ve škole má samé jedničky. Ještě o nich uslyšíme!
ZPRACOVAL Miroslav Vlach
