Jaký zápas jste s vicemistrem nejvyšší soutěže sehráli?
Jednoduše bych to shrnul, že to byla katastrofa v obraně, tímto způsobem se bránit nedá. Když se člověk podívá, tak dát osmdesát bodů proti takovému soupeři, jakým je Prostějov, není vůbec špatné, ale dostat skoro sto dvacet bodů, to je katastrofa.

V čem byl tedy zakopán pes?
Všechno začínalo u útočné situace pick and roll, nedokázali jsme soupeře zastavit. Takto zkušený tým, jakým je Prostějov, nás jednoduše potrestá. Stříleli s velkou procentuální úspěšností, výsledek pak mluví za vše.

Nebyla to nechuť bránit?
To si vůbec nedokážu představit, že by se někomu na hřišti nechtělo bránit v den výročí založení klubu. Jsme profesionálové, musíme to zvládnout rozhodně lépe, není možnost někde hledat výmluvy pro náš výkon.

Odehrál jste druhý zápas po návratu do Ústí nad Labem…
Sám sebe hodnotit je těžké, zatím se zapracovávám do systému. Trenér mi dal důvěru hned od začátku v premiéře v Nymburku, popravdě to bylo trošku horší, na hřišti jsem se hledal. Bude mi nějaký čas trvat, než se do týmu zapracuji, ale doufám, že ta doba bude co nejkratší.

V Děčíně jste skončil pro malou vytíženost, je pro vás Ústí novým impulzem v kariéře?
Jsem spokojený. Spousta lidí z Děčína mi přála hodně štěstí, ačkoliv z mého odchodu nadšeni nebyli. Mám chuť do basketbalu a jdu do toho s čistou hlavou, svého rozhodnutí určitě nelituji. Kromě pár kluků znám v kabině všechny, po lidské stránce není žádný problém.