Kdo tě nasměroval na vodu, chtěl jsi vždycky provokovat vodníky?
(smích) Od šesti let jsem hrál fotbal za Neštěmice, potom jsem přešel na tenis. Na bukovské antuce jsem žádnou díru do světa neudělal, naopak. Pořád jsem držel tenisovou raketu trochu jinak než soupeři, údajně jako veslo. V deseti letech jsem se šel nejprve podívat do loděnice, potom mne mamka přihlásila. Začal jsem u trenéra Tkáče a musím říci, že to byl dobrý start. První medaili jsem vyhrál v Lounech, kde se soutěžilo v terénu. Rotoped, trenažér, běh. Byl jsem třetí a začalo mě to bavit.

A co na vodě?
Pěkná makačka. V roce 2012 jsem se poprvé provesloval na mistrovství republiky. Jel jsem ve čtyřce s Pražáky a bylo z toho třetí místo. Velká motivace a další přídavky v tréninku. Potom mne převzal Pavel Janák a já začal jezdit dvojskif s kamarádem Tadeášem. Moc dobře jsme si vyhovovali. Prošli jsme bez problémů oblastí a nominovali se na další republiku do Račic. Byli jsme dobře připraveni, předběžné testy nás posílaly do finále. Já jsem se ještě probojoval do individuálního závodu na 1000 metrů, ale moc dobře jsem věděl, že na bednu je tam minimálně šest dlouhánů.

Jak probíhal závod?
Dvojskif jsme rozjeli bezvadně, postupovali jsme bez problémů až do finále. Tam jsme to pokazili a skončili pátí. Všichni tři trenéři ( Janáková, Janák, Konschill) kouleli očima a my věděli, že to mohlo být lepší. Potom jsem do lodě usedl já. Rozjížďku jsem vyhrál a postupoval dál. Semifinále bylo daleko složitější, ale vyšlo to. Splnil jsem plán a do finále nastupoval uvolněný, bez stresu. Start mi vyšel a do poloviny jsem dokonce vedl. Potom mě předjeli dva velcí favorité, Koloc a Hladík. Věděl jsem, že pokud chci na bednu, musím se vydat ze všech sil. O třetí místo jsem se popral s Adamem Kopčilem ze Slávie Praha, rozhodovala cílová fotografie.

Jak to vypadalo na břehu, když jsi stál na stupních vítězů?
(smích) Klára Janáková nemohla mluvit, táta sliboval novou loď, Tadeáš skákal radostí. Bezvadný okamžik, na který se nezapomíná. Novou loď jsem skutečně dostal. Wintech Internacionál. Vyrobena v USA, váha 13 kilogramů, délka 6 metrů. Nádhera!

Který závod do konce roku ještě pojedeš?
Přejdu zase do normálního tréninku, což znamená 4krát v týdnu 7 kilometrů na vodě, běh, posilovna, trenažér. V září bych měl vyjet do Rakouska na mezinárodní mládežnickou regatu, abych vyzkoušel v ostrém startu novou loď. Držte mi palce!