Nejlepší český prsař současnosti, semifinalista ME v Berlíně a účastník MS v Dauhá zvítězil v tradiční anketě Deníku již počtvrté v kariéře! Navázal tak na své předchozí triumfy z let 2009, 2010 a 2013. „Moc si toho vážím," uznal vítěz.

Jakého z vašich úspěchů v roce 2014 si ceníte nejvíce?
Osobně si nejvíce vážím osobního rekordu na dvě stě metrů prsa, ač je to možná ve výčtu úspěchů nevýrazné. Je to pro mě totiž progres po pěti letech, kdy jsem se nedokázal dostat na své časy, které jsem senzačně zaplaval. Je to pro mě největší úspěch a zároveň taková vlaštovka pro nadcházející sezonu.

Chcete se probojovat na olympiádu do Ria. Co všechno tomu musíte obětovat?
Týdně trénuji přes dvacet hodin a v týdnu vstávám i ve tři čtvrtě na pět, abych stihl ranní trénink. Druhý trénink mám po obědě a dá se říci, že celý den strávím trénováním nebo něčím kolem plavání. A co tomu musím obětovat? Jednou jsem četl takovou dobrou větu, že olympijské přípravě nelze věnovat devadesát procent, ale sto a více. Já tedy budu muset najít těch svých sto procent a ještě je překonat.

Vaše konkurence v Česku nedosahuje vašich kvalit, více méně závodíte s časy a sám se sebou. Věříte, že se to brzy změní a bude to pro vás jen lepší?
Mám takové dvě já, která doufají v opak. Moje ješitné já doufá, že se to až do konce mé kariéry nestane, ale to závodnické já zase doufá, že se to stane na každém závodě na české půdě. Nechci, aby to znělo nějak povýšeně, ale závody jako takové si opravdu užiji už jen v mezinárodní konkurenci. Přál bych si, abych mohl jet i na Český pohár s bojovností a nejistotou, jak to celé dopadne.

V letošním roce jste kvůli rekonstrukci bazénu na Klíši přestoupil do Brna. Bylo to opravdu jen kvůli podmínkám v tréninku?
Je to tak, vzniklo to právě kvůli tomu. Přípravě pro Rio chci obětovat všechno a to provizorium, které momentálně v Ústí je, se s olympijskou přípravou nerýmuje. Takže jsem musel zvolit variantu, že půjdu do sportovního centra do Brna. Oddíly se mezi sebou dohodly a já jsem nakonec přestoupil do Komety.

V Brně i bydlíte?
Ano, v Brně bydlím a od února zde začnu asi i studovat. Pomalu se učím to, že se nemám nikde zabydlovat. Jak říkal Švejk, že na bojišti se mění situace každou minutou, tak to podle mě platí i ve sportu. Snažím se proto nebýt nikde doma, nevnímat doma jako místo, ale spíše jako pocit, který sportovec při tréninku a sportování zažívá.

Je možné, že se třeba jednou vrátíte do ústecké Chemičky?
Nechci předpovídat dopředu, stát se může cokoliv. Ale každopádně ta varianta, že bych se vrátil existuje. Jde o to, jak to bude pro oba oddíly lukrativní a jak se mezi sebou dohodnou. Jestli ještě vůbec budu zralý na to někoho reprezentovat důstojným způsobem. Tohle bych nechal otevřené.

Jaké máte v Brně podmínky a jak jste tam spokojený?
Zázemí je naprosto suprové, trénuji s úzkou plaveckou špičkou, protože právě z Brna je několik velmi kvalitních plavců i trenérů. A co se týče zázemí, ať už je to fyzioterapie, psycholog nebo výživový poradce, to všechno tam funguje na profesionální úrovni. Snažím se toho maximálně využívat, i když je pro mě těžké do toho skočit z něčeho, co si člověk celý život dělá sám. Pevně věřím, že právě tohle je těch deset procent, které mi chyběly pro účast v Londýně.

Olympiáda v Riu je až v roce 2016, co vás ale čeká v letošním roce?
Před týdnem byly vypsané limity pro účast na olympiádě, stejně tak jako místa, která budou k dispozici. Je tam devět set míst pro plavce. Od prvního března se začínají plnit, takže se budu hned od začátku pokoušet ten limit zaplavat.

A čekají vás nějaké šampionáty?
Teď bude mistrovství světa v Kazani, pořádají ho Rusové a má to být opravdu velkolepé. Údajně chtějí postavit bazén na atletickém stadionu s kapacitou 25 tisíc diváků a Rusové chodí na sport velmi rádi. Hrozně moc se na to těším, už jen proto, že je to první možnost, kde se dají limity zaplavat. Bude tam neuvěřitelná konkurence i atmosféra a na to se moc těším.