Byl poslední krok v sérii opravdu ten nejtěžší, nebo to bylo obtížnější v Plzni?
Já myslím, že se dnes potvrdilo, že poslední krok bývá opravdu enormně těžký. Celý zápas jsme hráli nervózně, dělali jsme mraky chyb, což v Plzni nebylo. Naštěstí i soupeř chyboval, neměli co ztratit, takže do nás šli hlava nehlava, důležité bylo, že jsme to ustáli emočně.

Přesto ale v závěru došlo k potyčce mezi hráči…
To ale bylo vyprovokováno ze strany Plzně, takže svým hráčům nemohu nic vytknout. Znovu zopakuji, důležité je, že jsme se nenechali příliš vyprovokovat a neudělali z toho zbytečnou ostudu.

Podle výsledku to vypadá na jednoznačný průběh série, bylo tomu tak, nebo šlo o vyrovnanou bitvu, jíž rozhodovaly detaily?
Určitě rozhodovaly detaily. V Plzni jsme mohli klidně oba zápasy prohrát, což dokazují statistiky z těch zápasů. Domácí nás přestříleli, nás ale podržela naše brankářská jistota.

Brankáři jsou v play-off alfou a omegou, Tomáš Rechtorik dostal jen tři góly ve třech zápasech, co se dá říct k jeho výkonům?
Má dobře nakročeno do budoucna, ukázal, co v něm je. Teď ho čekají další úkoly, poprat se o stabilní místo v áčku a myslím, že bude dál v hledáčku i reprezentačních trenérů.

Je tohle generace, která může dostat ústecký hokejbal na úroveň, která zde byla kdysi, když Elba vyhrávala mužské extraligové tituly?
Těžko říct, záleží, kteří hráči u toho vydrží. Máme v kádru několik hráčů, kteří skončili s hokejem, nebo uvažují, že s ním skončí, což pro hokejbal má přínos. Ukázali, že mohou být stejní srdcaři, jako hokejbalisté, co hokej nehráli. Za pět let ale může být všechno jinak, uvidíme.

Byla účast hokejistů klíčovým jazýčkem na vahách?
Určitě, ale neřekl bych, že to bylo jednorázové. Chodili pomáhat celou sezonu, odehráli přes polovinu zápasů, takže rozhodně to není jen výpomoc v play-off.

Nevadilo spoluhráčům, že třeba kvůli výpomoci hokejistů přijdou o místo?
Před sezónou jsme se o tom bavili v kabině a sama šatna si rozhodla, že to takhle chceme, bylo to rozhodnutí hráčů. Důležité bylo, že hokejisté se o to poprali úplně stejně, jako ostatní, nehráli si na nic víc, jejich přínos se pak ukázal, protože v play-off jsme neprohráli jediné utkání.

Byl titul předsezónním cílem nebo je to spíš pohádka, která se stala realitou?
Samozřejmě, že jedním okem po titulu pošilháváte, protože víte, že tým je silný a může hrát nahoře. Během sezony jsme ale měli nějaké kiksy, nejen v zápasech, ale i během tréninků. Určitě to nebylo celou sezonu stoprocentní, měli jsme i černé momenty.

Vzpomenete si na ně?
Jistě, zrovna před posledním zápasem jsme si je v kabině připomněli, abychom se jich vyvarovali. Největším byl asi milník v Novém Strašecí, kde jsme jako trenéři naposledy buráceli v kabině. Proběhl zhruba 45 minutový monolog, při kterém jsme řekli jasně, co chceme, jelikož výkony nebyly optimální.

Jaká byla reakce?
Myslel jsem si, že to hráči jen odkývají, ale nakonec to vzali opravdu vážně a výsledkem je skvělý závěr základní části a play-off, kterým jsme prošli bez porážky.

Extraliga ale byla velice vyrovnaná, první Hostivař a čtvrtou Elbu dělily v základní části pouze čtyři body…
Souhlasím. Ta soutěž už jedním krokem přestupuje k mužské kategorii, řada týmů připravuje své hráče jako budoucnost pro áčka, takže ta kvalita a vyrovnanost je logická. Nemohu říct, že by byly všechny týmy TOP, ale ta osmička, která hrála play-off, šla do vyřazovacích bojů právem a kromě naší výhry 11:0 s Hostivaři byly i všechny bitvy v play-off nesmírně vyrovnané.

V Ústí se letos konečně otevřelo nové zázemí, teď přišel juniorský titul, může to být zlom v tomto sportu ve zdejším městě?
To je možná otázka pro jiné lidi. My máme plánů hodně, přáli bychom si zde halu, protože ta je třeba v Plzni nebo i v Dobřanech, ale nemůžeme říct, že by nám město nepomáhalo. Právě na tom zázemí má velkou zásluhu, je nám ale jasné, že má své finanční limity a omezení. Po stavbě haly ale pošilháváme, takže uvidíme, třeba zde bude jednou i tento krok splněný.

Je pro vás tato zlatá medaile největším úspěchem vaší trenérské kariéry?
Určitě ano. Z roku 2012 mám zlato s dorostem, v letech 2014 a 2015 jsme byli s juniory stříbrní. To byla ta zlatá generace, po které byla mezera, jíž zaplnil až letošní výběr.