Kolem fantastického představení v derby mezi Ústím a Děčínem už bylo napsáno mnoho. Sluneta zdolala v neskutečné bitvě domácí Děčín 109:106 po třetím prodloužení a po 16 letech vyloupila jeho tvrz. Kdo si ale pamatuje zápas ze 4. ledna 2003, kdy Ústí triumfovalo v Maroldovce naposledy?

„Pamatuji si tu sezónu, která pro nás s Pavlem Houškou byla první v áčku a byli jsme z toho dost vyjukaní, přímo na tenhle duel si ale nevzpomínám,“ netajil se současný trenér Slunety Antonín Pištěcký. Ten si nezahrál ani vteřinu, za to Pavel Houška dostal příležitost zhruba na pět minut. „Asi jsem u toho tenkrát byl, ale nevybavuju si to,“ pravil už po utkání rozesmátý exreprezentant.

Utkání, které Ústí ovládlo 74:71, si nepamatují ani tehdejší ikony ústeckého basketbalu. „Zápasy v Děčíně byly vždycky parádní, ale tenhle konkrétní duel si asi nevybavím,“ pravil Pavel Zajíc, jenž odehrál v utkání necelou pětiminutovku. „Zrovna včera jsem nad tím po přečtení článků přemýšlel a říkal jsem si, že před šestnácti lety jsem asi hrál, ale detaily si vážně nepamatuji,“ dodal.

„Těch derby jsem odehrál dost, vybaví se mi třeba domácí duel, kde jsem házel po uplynutí času tři trestné hody, dal jsem dva a zápas musel do dvou prodloužení. V něm jsme pak vyhráli,“ vybaví si podobný nervák, ovšem v krajské metropoli, další ústecká ikona Dominik Feštr, jehož syn nyní válí za Děčín. „Na inkriminovaný zápas v Děčíně si ale asi nevzpomenu. Jeden z duelů v hlavě mám, ale zda je to přesně tenhle vážně nevím.“

Obě tehdejší opory Ústí si ale vybaví jméno trenéra Juraje Žuffy. „Myslím, že ta výhra byla pod ním, že jsme tenkrát křičeli zóna, a začali jsme hrát osobku,“ vybavil si Feštr vtipnou momentku. „Děčín byl tenkrát trochu jinde a několikrát se nám tam povedlo vyhrát, určitě to nebyla tak dlouhá doba, jako nyní,“ uzavřel matador, který teď z rodinných důvodů přeje spíše Děčínu. „Nic to ale nemění na tom, že to teď v sobotu byl nádherný duel, dlouho jsem tak skvělý zápas neviděl.“

Na straně Děčína byl tehdy současný manažer Slunety Tomáš Hrubý, ani on do zápasu nezasáhl, vracel se totiž po tříměsíční pauze. „V té době jsem měl poraněný kotník, ale přímo zápas proti Ústí už v hlavě nemám.“ Ještě v téže sezóně pak odešel do Opavy, s níž nakonec dokráčel až pro ligový titul.