Téměř dvoumetrový obr z německé stáje SES Boxing, od začátku přezdívaný Mr. 100%, se vrátil do ringu po dlouho koronavirové pauze. Od posledního zápasu o pás juniorského mistra světa organizace WBC, který Tomáš Šálek prohrál na začátku roku v Hamburku s domácím talentem tmavé pleti Peterem Kadiruem, uběhlo téměř půl roku.

Přesto se cítil jako ryba ve vodě. V jeho rohu ho vedle trenéra bývalého mistra světa a nyní trenéra a promotéra Lukáše Konečného povzbuzovala i šampionka WBC v lehké atomové váze Fabiana Bytyqi.

Jak je na vás pauza projevila?
Možná trošku na začátku, ale asi nijak zásadně, od 18. ledna to uteklo a stejně jsem se snažil celou dobu něco dělat.

Pomohla vám zmiňovaná podpora od Fabiany, s kterou se připravujete v tréninkové skupině?
Fabča je jako moje ségra, je pro mě velká podpora.

Dlouho se nevědělo, kdy se do ringu po korona odmlce vrátíte, nakonec to bylo v Edenu. Jak k tomu došlo?
Lukáš Konečný pořádal ve své Hospůdce Eden show profesionálního boxu a asi týden před ní jsem se o možnosti nastoupit dozvěděl.

Několik dnů vám na přípravu stačilo?
Vůbec jsem s Edenem nepočítal, bylo to dost na poslední chvíli, ale byl jsem rád. Nemůžu sice mluvit o nějaké top nebo super formě, ale byl jsem ve fázi udržování. Když trénujete pod Lukášem, tak se nepřipravenosti nemusíte bát.

Zápas byl vypsán na šest kol, k jejich naplnění ale nedošlo…
Chtěl jsme si zaboxovat a vyzkoušet nový styl.

Co konkrétně?
Zaměřit se celkově víc na obranu, držení rukou nahoru. Celkově se zlepšit.

Co jste věděl o starším Mrázkovi?
Mrázek je držák, ani jsme nečekal, že ho technickým k.o. sundám.

Šlo tedy vše podle plánu?
Zápas byl vypsaný na šest kol, už koncem čtvrtého jsem mu dal pravý spodek a šel do počítání. Pak si trochu odpočinul, ale v pátém kole jsem to dodělal.

Jaký máte z výkonu pocit?
Byl to dobrý výkon. Prvně v životě jsem poslouchal pokyny trenéra, vnímal jsem, co řekl. Soustředil jsem se na to a přemýšlel. S tím jsme měl dříve problémy. Mám radost, že se to lepší.

Na show přišlo hodně diváků…
Šel jsme na řadu brzy odpoledne, bylo hrozné horko, ale ta atmosféra byla parádní. Lidi mi hodně pomohli.

Kolem titulového zápasu v křížové váze, kdy Václav Pejsar za 65 sekund vyřídil ex-šampiona Davida Vicenu, se strhly dohady. Borci se dohadují, jak velkou má český titul váhu. Co vy na to?
Něco jsem zaznamenal, názor na to mám, ale já radši nemám potřebu tohle komentovat. Zápas jsme navíc ani neviděl, z Edenu jsem odjel dřív.

Už víte, kdy vás čeká další soupeř?
Snad vyjde koncem léta akce v letním kině, na podzim by mohl být galavečer na Slunetě, který se nemohl uskutečnit v dubnu. Tak uvidíme, co se povede vyjednat.

Co děláte pár dní po výhře?
Mám volno, jsem na dětském táboře, děláme tady sportovní aktivity. Za deset dní mi začne ostrá příprava.


Slovní válka o hodnotu titulu už začala

 Václav Pejsar (15-9, 13 KO) vybojoval v ústeckém ringu český titul v křížové váze, když za 65 sekund vyřídil exšampiona Davida Vicenu (12-28-2, 8 KO). A na scéně profesionálního boxu se strhla slovní válka. První útok přišel od dalšího ambiciózního borce Vasila Ducára (8-3-1, 7 KO), který byl zraněn a do ringu nemohl. Ducár je v žebříčku aktuálně číslem 67, Pejsar 72.

„Nemám nic proti bilančním zápasům ani Vencovi, ale tohle je ostuda takto dehonestovat český titul a český box. Ten opasek v teď nemá žádnou hodnotu,“ napsal 30letý bijec na sociální sítě.

„Pás je v těch nejlepších rukou,“ kontroval na profiboxing.cz okamžitě Pejsar: „Pokud ho někdo chce, třeba ty Vasile, tak já jsem tady, dej prachy na stůl a zkus mi ho vzít!“