Bukovský Stadion mládeže hostil první ročník letního hokejbalového turnaje, který byl věnován vzpomínce na Otu Eisnera. Na soupisce byly pouze čtyři týmy, HBC Coma Team, Legendy Coma 1994, Pivní Veteráni a HSU Dukla. Začínalo se v deset dopoledne, hrál každý s každým, prohlížely se staré fotky, vzpomínalo. Coma slavila čtvrtstoletí s hokejbalem, ale pohár pro vítěze získali hráči Dukly. Na otázky Deníku odpovídali pořadatelé akce Tomáš Zdvořáček a Marek Vrba.

Kdo byl u zrodu hokejbalového týmu COMA a jakou roli v něm měl Ota Eisner?
Zdvořáček: V roce 1994 se někde u piva sešla skupinka fotbalistů a hokejistů, hokejbal získával na popularitě a na Terase vznikl plácek s potřebnými rozměry. Byl u toho Čaloun, Kremlík, Macek, Vrba, Eisner a další kluci. Netrvalo dlouho a začalo se mluvit o názvu a soupisce. Nevím, kdo přišel s názvem COMA, raději bych to nezkoumal (smích). Ota Eisner byl takový smíšek, hrál hokej za Slovan, brankář, začínal s Čalounem. Skvělý kamarád. V roce 2002 měl těžký úraz na lyžích, nebylo mu ještě třicet let.

Kolik jmen měla vaše soupiska dnes?
Vrba: Na turnaji byla dvě mužstva COMA, nevím, kolik jmen prošlo soupiskou za pětadvacet let, ale pamětníků přijelo osmnáct. Někteří s ortézou, jiní měli problém s velikostí dresu, ale všichni ochotně propotili triko pro kamaráda Otu. Karel Bašta bydlí v Plzni, Michal Salák v Teplicích, Zdeněk Kudrna v Itálii, Marek Hovorka na Slovensku, Vítek Budinský ve Francii, Ríša Sopko v USA, mladý Kale Costa je z Austrálie. Honza Čaloun hrál pouze ráno, potom se omluvil, ale nechal tu oba své syny. Jsou fakt šikovní. Marek Hovorka hraje hokej v Pardubicích, Roman Macek má snad dvoje plíce. Někteří se neviděli hodně dlouho.

Jak to celé dopadlo?
Zdvořáček: Původně jsme si mysleli, že stará garda nastoupí v historické výstroji, ale potom z toho sešlo. Tenkrát se opravdu hrálo s dřevěnými hokejkami a v pracovních rukavicích. Klasik by řekl, to byl hokejbalový pravěk. Kluci bojovali, ale do finále se nedostali. Třetí místo je taky dobré, dnes se nehrálo do těla, každý si to chtěl hlavně užít. Mladší COMA hrála o zlato s Duklou a prohrála 2:5. Pohár pro vítěze přebíral Roland Baxa a všichni mu ho přáli. Byli fakt dobří. Večer chvilku posedíme, měl přijet i synovec Oty Eisnera. Sport nás všechny spojuje a pozdrav do hokejbalového nebe posílají Otovi všichni. Tohle byla opravdu mimořádná akce, jestli bude druhý ročník nikdo prozatím neví.