„Letos to byla i trochu souhra okolností. Zrovna v tomto období nebyly nikde žádné velké závody. Koulaři potřebují před mistrovstvím světa závodit, takže to mi hodně nahrálo do karet. Na druhou stranu už to byl devátý ročník a ti kluci vědí, že se tady vždy sejde dobrá konkurence," prozradil Miroslav Vachuta.

Dostat do Ústí olympijského medailistu se nepovede každý den. Řekl si Němec David Storl o nějaké startovné?
To funguje u většiny takových borců. Že jim proplatíme letenku je automatické, většinou se platí i startovné. U Storla to ale bylo třetinové proti tomu, co si bere normálně. Potřeboval tady závodit.

Nakonec ale předvedl čtyři přešlapy a skončil sedmý…
Házel daleko, stejně jako před týdnem v Madridu. U něj je to zatím problém technického rázu. Připraven je dobře a jak znám Němce, tak se vždy na velkou soutěž dokáží výborně připravit. Pro většinu závodníků to byla příprava, proto je ještě více neskutečné, co tady předvedli. Neumím si představit, co budou házet na mistrovství světa. Aby někteří neměli vrcholnou formu už dříve, třeba Bulhar Ivanov, kterému už se to párkrát stalo.

Přesto musíte být s letošním mítinkem spokojený, že?
Samozřejmě jsem si to hrozně moc užil. Tajně jsem snil o tom, že uvidíme tak skvělý závod, startovní pole tomu napovídalo. Dva výkony za jedenadvacet metrů a sedm výkonů za dvacet, to letos nikde na světě nebylo. Jen na třech mítincích Diamantové ligy bylo šest výkonů nad dvacet metrů.

Co říkáte na výkon Ivanova?
Nakonec vyhrál, stejně jako loni. Obhájil prvenství, akorát letos hodil o metr více než loni. Šel ohromně nahoru. Já jsem to trochu předpovídal, letos vypadal opravdu fantasticky a už dlouho dopředu mi hlásil, že vyhraje, že má obrovskou formu. I o Kovacsovi jsem věděl, že bude házet daleko, protože tady v Ústí trénoval týden a vypadal neskutečně dobře.

A co říci k výkonům druhého Ladislava Prášila?
To, co letos předvádí, je neskutečná práce trenéra Stehlíka. Během roku ho dostal na absolutní světovou úroveň a teoreticky může bojovat o medaile na mistrovství světa.

Každoročně do Ústí přilákáte hvězdy světové atletiky, přesto o ně diváci nejeví přílišný zájem. Co musíte změnit?
Nevím. Letos jsem si dokonce pohrával s myšlenkou udělat závod někde v centru města. Náklady na vytvoření konstrukce a dopadiště jsou ale někde kolem dvě stě či tři sta tisíc, což je rozpočet celého našeho mítinku. Jsou ale města, kde se to daří. Třeba v Německu jsou závody ve městě poměrně časté a přiláká to davy diváků. Bohužel jsme limitovaní penězi a musíme pracovat s tím, co máme.

I proto jste se letos zaměřili jen na vrhačské disciplíny?
Letos jsme to úmyslně uspořádali jen v takovém rozsahu. Vzhledem k výstavbě tribuny by diváci neměli dostatečný výhled na běhy. Proto jsme zkusili tento model, který je pro mě organizačně jednodušší. Příští rok bych ale hrozně rád udělal velký mítink, protože to bude jubilejní desátý ročník. Otázkou je, jestli na něj seženeme dost peněz. Pracuje na tom dvacet dobrovolníků a všichni to dělají zadarmo. Potřebujeme ale zaplatit třeba ubytování pro sportovce. Závodníci světové úrovně bydlí na kolejích, nemáme na to, abychom jim platili hotely. A oni i přesto příště přijedou. Něco dobrého tady evidentně je.