Seriál běžeckých ústeckých závodů dokonce vyhrála a z canicrossového mistrovství světa, které se konalo v polském Szamutuly Kozle, přivezla do Chabařovic bronzovou medaili. Na šampionát se k našim severním sousedům sjeli milovníci houževnatých psů z celého světa. Celkem 600 účastníků, 25 států, několik disciplín a kategorií.

POPRVÉ NA MISTROVSTVÍ SVĚTA

„Běh se psem na určenou vzdálenost v terénu se jmenuje canicross. Tento sport dělám dvanáct let, ale na mistrovství světa jsem byla poprvé. Nelekněte se! Doma mám pět psů, tři tzv. důchodce, kteří mají už odběháno, jednu mladou slečnu a pětiletou Stellu, která byla se mnou v Polsku. Je to evropský saňový pes,“ začíná vyprávění známá ústecká běžkyně.

„Příprava na šampionát byla náročná. Z mistrovství Evropy už medaile mám, v roce 2008 jsem dokonce tuto soutěž vyhrála, ale tohle byla trochu jiná situace. Šest let jsem mimo republiku nezávodila, musela jsem se nejprve nominovat z našeho mistrovství, což se mi povedlo. Samozřejmě že hodně záleží na dispozici psa, výkonnosti a váze závodníka, proto jsem začala pravidelně běhat kolem jezera Milada. Svou váhu jsem stáhla o deset kilo, Stella má pětadvacet, což je v porovnání se světovou špičkou lehká váha. Teprve tam jsem si uvědomila, jak je Stella malá a drobná. Nejlepší dvojice mají rozdílovou váhu pes vodič tak patnáct kilo, u naší dvojice byl rozdíl 33 kilogramů,“ popisuje zážitky i nové zkušenosti z Polska.

„Na závody jsem jela sama, manžel byl doma s dcerami. Představte si ohromnou louku pole, které se na týden promění na kemp, kde se vedle sebe poskládá několik stovek musherů se svými speciálními vozidly a karavany. Samozřejmě k tomu patří sociální zázemí, prostory pro stravování, rozhodčí, veterináře a potřebný servis,“ vypočítává.

OSOBÁK STAČIL NA BRONZ

„První den si můžete trasu projít, v některých místech bylo bláto hluboké 30 cm, pršelo. Běží se vždy dva dny po sobě, časy se sčítají. V sobotu jsem si nalosovala první pořadí a doběhla jsem třetí. V neděli se běželo podle umístění v časových intervalech 30 vteřin. Stella byla skvělá, trať byla dlouhá 3,6 km a soupeřky jsem měla dlouho na dohled. Vyhrála Angličanka, druhá doběhla Španělka. Moc jsem se snažila, ale musím uznat, že tyto dvě sportovkyně byly prostě lepší. Předvedly neskutečnou souhru se psem,“ pochválila rivalky.

„Představte si, že vítězka běžela průměrnou rychlostí 21,56 km/hod. Já si sice udělala osobák s průměrnou rychlostí 20,58 km/hod, ale to stačilo pouze na bronz. Čechů tam bylo 40, já běžela sama v kategorii veterán, což jsou ženy nad 40 let. Byl to úžasný zážitek a velká zkušenost. Česká výprava byla v přepočtu na medaile nejlepší. Pro Stellu to byl poslední závod, musím ji nechat odpočinout. Zaslouží si to,“ uzavírá Sobecká. Na závěr ale razantně dodá: „Já ale ještě určitě nekončím!“