V Budapešti přepsala svůj osobák, v benčpresu zvedlačinku o váze 95 kg. V neděli 14. srpna se vrátila ze zahraničí a čtenářům Deníku ukázala vzácnou medaili.

Kdy a kde se ME konalo? Kolik tam bylo přihlášeno států?
Mezinárodní silový bencpres přilákal do Maďarska na začátku srpna celkem 690 sportovců z dvaadvaceti států v různých
věkových a váhových kategoriích. Nevím, kolik tam bylo sportovců v našich národních barvách, odhadem tak čtyřicet. Já soutěžím v kategorii master 1., tedy nad 40 let, do 76 kg.

Proč závodíte za Litvínov, když bydlíte v Ústí nad Labem?
(smích) Tady prostě žádný oddíl silového benčpresu není. Nenám trenéra, všechno si platím sama, trénuji v ložnici. Na závody mne doprovází pouze přítel. Na mezinárodních závodech je povinná výstroj, všichni musí mít reprezentační dres, platí se startovné, hotel. Sponzor by se mi určitě hodil.

Prý s vámi po závodech v ČR jezdila maminka? Byla v Maďarsku?
Letos bylo Mistrovství světa v Kazachstánu, tam jsem rodiče pozvat nemohla, letenka byla drahá. Soustředila jsem se na Maďarsko. Cestoval se mnou táta i maminka. Ve finále na mě mamka přímo řvala, to dáš, musíš. V tom tichu to bylo dost komické, ale mě to pomohlo.

Jak probíhal váš závod?
Sledovala jsem výkony soupeřek po internetu, jasně nejlepší byla Norka. Zbytek taktizoval do poslední chvíle. Nejraději závodím dopoledne, v Maďarsku jsem přišla na řadu v deset večer, to už normálně spím. Zvedla jsem základ 90 kg a čekala, jak budou reagovat soupeřky. Potom jsem nahlásila  95 kg, ale přítel zapsal 92,5 kg. Trochu jsem se zlobila, ale tahle chyba v komunikaci vlastně rozhodla. Ve třetím pokusu jsem udělala osobák 95 kg a medaile byla doma. Vyhrála Norka, druhá byla závodnice z Finska.

Co covid? Byla tam nějaká omezení?
Vůbec nic.

Co vás ještě čeká do konce roku?
V listopadu bude v Rakovníku Mistrovství České republiky. Tak mi držte palce, ať do Ústí zase něco přivezu.

AUTOR: MIROSLAV VLACH