Futsalisté Combixu se povozili na kolotoči. Byla to škola, říkají

Bitvy trpaslíka s obrem dopadly dle očekávání a Combix dostával jednu branku za druhou. Nakonec obsadil poslední 8. příčku. „Účast na tomto turnaji pro nás byla jedna velká škola. Nejeli jsme bojovat o medaile, ale poměřit síly se špičkovým evropským futsalem. Vždyť kdy si zase zahrajeme proti špičce ruské Superligy, slovenskému suverénovi či týmu z Brazílie," povídá spokojeně sportovní manažer a brankář Combixu Lukáš Vobecký.

Jeho tým se na turnaj dostal vlastně náhodou. Až jako náhradník za prvoligové Benago, které účast v Teplicích na poslední chvíli odřeklo. A dle toho vypadala i sestava Combixu. Někteří hráči byli na dovolené, jiní zkrátka na rychlo nemohli. „Ani na jeden duel jsme nebyli zcela kompletní. Jsem ale rád, že jsme se mohli takového turnaje zúčastnit, alespoň jsme se před začátkem sezony vrátili zpátky na zem," povídal Vobecký.

Ano, zpátky na zem. Doslova. Combix totiž letos vyhrál co mohl, uspěl v divizní soutěži, zajistil si postup do 2. ligy a ovládl i krajský pohár. Jenže v měření sil s elitními týmy neměl nárok. Od Tjumeně dostal jedenáct branek, od Bratislavy, za kterou hraje téměř kompletní slovenská reprezentace, patnáct a od Petrohradu dokonce osmnáct gólů! „Soupeř nás od první minuty válcoval. Byla to rozjetá mašina, která se nechtěla zastavit. Nezvládli jsme to hlavně takticky," přiznal gólman.

Ale byly i světlé okamžiky. Třeba s brazilskou Paraibou Ústečané uhráli přijatelný výsledek 6:10. „Brazilci po první půli trochu polevili a my toho dokázali využít. Za zmínku ale stojí brankář soupeře, který nám dal tři branky," směje se Vobecký a na závěr dodává: „Byla to pro nás obrovská škola."