ANTONÍN PIŠTĚCKÝ:

Jak jste se cítil, když jste poprvé viděl Zelené peklo, které na vás čeká?
Samozřejmě jsme na tu halu zvyklí v trochu jiném provedení, které známe z každodenních tréninků. Když jsme v sobotu přijeli ze zápasu z Děčína, tak už to bylo téměř hotové a bylo to pochopitelně moc pěkné. Je neuvěřitelné, jak se ta hala může měnit, konala se zde spousta akcí, třeba box a další, plní zkrátka svůj účel.

Zmínil jste zápas v Děčíně, vy jste jako trenér vyhrál dva zápasy ve dvou dnech o jediný bod…
To mě ani nenapadlo (úsměv). Dnešní zápas ale tolik neberu, to bylo hlavně o tom, aby si to všichni užili. Je jasné, že v závěru se to začne trochu brousit, ubude pěkných akcí, střel za pět bodů a podobně, ale my jsme dali dvě šťastné střely a vyhráli, víc bych v tom nehledal.

Soupeř si bral tři vteřiny před koncem po vítězné střele Mareše time-out, co jste říkal vaším hráčům směrem do obrany?
Kluci si to řekli víceméně sami. Zaznělo tam, že si všechno přebereme (úsměv).

Co uděláte s luxusními hodinkami, které dostali vítězové?
Buď je budu nosit, nebo si je vystavím doma. Je to samozřejmě vzpomínka, nevím, jestli se mi ještě někdy poštěstí se zúčastnit takovéto akce.

SPENCER SVEJCAR:

Jak jste si užil All Star Game na domácí palubovce?
Bylo to úžasné.Rozhodně to mělo náboj a bylo fajn nastoupit před domácími fanoušky a dalšími lidmi, které znám. Zajímavé také bylo zahrát si s hráči, s nimiž se běžně ve stejném dresu nepotkám. Bavila mě i soutěž trojkařů, které jsem se zúčastnil.

Proč se vám nepovedlo finále v trojkách, v němž jste nastřílel méně bodů než než v kvalifikaci?
V prvním kole jsem nestihl odstřílet všechny pokusy, takže v hlavě mi během finále běželo 'Musíš střílet rychleji,' což je ale samozřejmě daleko těžší. Zbytečně jsem se hnal a nenašel jsem takový ten zlatý střed mezi rychlostí a kvalitou střelby.

Trénoval jste trojky před akcí?
Ne, tohle byl můj první pokus v něčem takovém.Bylo to sice těžké, ale netrénoval to nikdo, takže to podle mě bylo fér. Ani pořádně nevím, jak to bylo nastavené, ale i účast ve finále je fajn.

V jednom z rohů to vypadalo, že střelce oslepuje světlo z reflektorů…
Ano, to je pravda. Nešlo moc vidět na koš, takže jste odhodili míč a doufali, že tam spadne (smích).

Co uděláte s hodinkami, které dostali všichni členové vítězného týmu?
Ještě nevím. Možná je dám otci, možná je budu nosit, možná zůstanou vystavené na poličce. Určitě to bude hezká vzpomínka.