Jiří Veselý vyhrál v Libouchci svou první stovku

Pořadatelé extrémního krosového běhu Martin Plšek a Jan Adamec pro ně připravili zajímavý závod.

NA STARTU STOVKY STÁLO OSM ODVÁŽNÝCH

Těsně před startem ultramaratonu se otevřelo nebe a osmička odvážných dostala první výstrahu. Přívalový déšť je probudil do reality, blesky ukazovaly cestu do syrové tmy. Pořadatelé v duchu pozdravili Komáří vížku, Děčínský Sněžník a Erbenovu vyhlídku, kolem čtvrté hodiny ranní vyslali na trasu ty nejodvážnější a šli připravovat padesátku a pětadvacítku.

Vítězem stovky se stal sympatický advokát z Varnsdorfu Jiří Veselý, který vesele odpovídal na otázky Deníku. To bylo osmnáct hodin a na trati byli ještě tři běžci.

„Jednou jsem si vyzkoušel devadesátku, jinak nic. Běhám skoro každý den po práci, abych si vyčistil hlavu, ale tohle je můj první opravdový závod. Líbila se mi ta myšlenka, aktivním pohybem propojit ty rozhledny. Před měsícem jsem tady byl a vyzkoušel si první padesátku. Po týdnu jsem dal druhou část. To jsem měl ještě čas pokochat se výhledem do krajiny, udělat pár poznámek, vyzkoušet boty. Trochu mě překvapilo počasí, ale to asi všechny. Jinak to bylo fajn," řekl v cíli vítěz závodu na sto kilometrů, který se bez problémů vypořádal i s rozmary počasí.

„Ráno jsem nasadil pláštěnku, po dvou hodinách přestalo pršet, po dalších dvou hodinách jsem byl suchý. Běžecká výstroj je natolik vymakaná, že stačí jenom správně poskládat vrstvy a nemáte problém. Jo boty, ty dostaly zabrat. Jídelníček jsem také nijak zvlášť neřešil, co mi připravili na občerstvovací stanici, to jsem snědl. Jonťáky nesnáším, pil jsem hlavně kokosové mléko a vodu," pokračoval Jiří Veselý.

close zoom_in Největší krizi vítěz závodu pocítil u ústecké Erbenky.

„Ve tmě se lépe běží, když někoho před sebou vidíte. Já jsem si udržoval své tempo, myslím, že před Komárkou se to dost roztrhalo. Nechci tvrdit, že jsem neměl žádnou krizi, druhá půlka byla vzhledem k únavě složitější, v tom krátkém stoupání na Erbenovu vyhlídku jsem toho měl dost. Na Sněžník jsem už zase běžel v pohodě. Asi dvacet kilometrů před cílem jsem běžel ve dvojici s jedním kolegou, do cíle jsem doběhl sám s velkým náskokem v čase 11:17:29. Zkušenost je to mimořádná, nohy bolí, ale na masáž jsem nešel. Pokud budu příští rok zdráv, rád přijedu obhajovat základní čas. Pořadatelé to měli skvěle připravené, značení nemělo chybu i ten slejvák se hodil. Lépe se dýchalo," dodal sportovec.

NEJVÍC BĚŽCŮ SE VYDALO NA PĚTADVACÍTKU

Nejvíce zájemců dorazilo na pětadvacítku. „Bydlím v Libouchci, tak jsem to chtěl také zkusit. Na bednu to nevidím, běhám dva roky, ale poslední bych nechtěl být," prohlásil padesátiletý Pavel Kalina. Manželka mu držela palce na Sněžníku a on to skutečně dokázal. Poslední nebyl.

Nejrychlejší byl zkušený Jirka Vlček z Povrlů (01:55:06) Mezi ženami zvítězila v absolutním pořadí Tereza Macháčková z Doks (02:20:26). Padesátku zaběhl nejrychleji Rostislav Štefánek z Děčína ( 04:21:34).

„Byl to moc pěkný závod. Teprve tam v kopcích si uvědomíte, jak krásnou tu máme přírodu. Byli tu sportovci z Prahy, Mostu, Pardubic i Drážďan a všichni mluvili stejně. Skvělá akce," prohlásila Jana Mešo z Ústí a zamávala pořadatelům na pozdrav.

close zoom_in