Konečně se pořádně najím, smála se Fabiana Bytyqi po obhajobě titulu

Několik měsíců trvající dřina a taky odpírání jídla. Cesta za životním snem byla dlouhá a náročná, ale vyplatila se to. Více o boxerské show čtěte zde: FOTO: Hvězdy rozzářily Ústí. Bytyqi, Sedláčková i Horváth obhájili své tituly!

Dvacetiletá ústecká boxerka Fabiana Bytyqi zvládla obhájit pás profesionální juniorské mistryně světa organizace WBC. Sympatická blondýnka ve zlatém hřebu sobotního galavečera Box Live Ústí zdolala v titulové odvetě Bulharku Bačevovou, která v sedmém kole vzdala kvůli zranění ruky, a za odměnu si pak dopřála oblíbenou čokoládu.

„Jaká bude oslava? Hlavně se pořádně najím, to je největší oslava," smála se vyčerpaná, ale šťastná šampionka, která si v ringu vydobyla nick Andělská pěst.

Bylo to vydřené vítězství?
Musím říct, že to bylo těžké, protože do zápasu s Bačevovou jsem šla už potřetí. Dvakrát to bylo stejné, tak teď jsme zkusili změnit taktiku a nešlo to, tak jsem se obávala, jestli to bude fungovat. Od prvního kola jsem se ale cítila skvěle, už před zápasem na lapách s trenérem my to všechno vycházelo, takže jsme doufali, že to dobře dopadne a nakonec taktika fungovala.

Jak moc těžké je boxovat se stejnou soupeřkou třikrát během roku?
Nejtěžší je to na psychiku, protože víte, do čeho jdete. Víte, že to bolí a že se tam těch deset kol protrápíte. To je to nejtěžší, ale dá se to zvládnout.

Bulharka se na zápas nemohla tak dobře připravit, protože až na poslední chvíli nahradila vaši vyzyvatelku Vunjabeiovou. Byl to pro ni velký hendikep?
Asi to pro ni byla trošku nevýhoda. Ale vzhledem k tomu, že nedávno boxovala jeden zápas, tak nemohla být úplně nepřipravená.

Zaregistrovala jste během zápasu, že má soupeřka problémy s rukou?
Netušila jsem to, ani na jejím obličeji jsem to nepoznala. Bylo to pro mě překvapení, když zápas ukončila.

Jak jste vůbec zjistila, že soupeřka vzdala?
Brácha vyběhl po schodech a říkal, že si soupeřka zranila ruku. S trenérem jsme ještě počkali, ale pak jsme viděli, jak si Bačevová sundavá rukavice a bylo to.

Před vámi slavil výhru i váš bratr a boxer Sebastian…
Z bráchy mám ohromnou radost. Trochu jsem se toho obávala, protože poprvé boxoval s výškově stejným soupeřem a navíc byl skoro o dvě stě míst lepší než brácha. Když jsem pak ale viděla, jak po prvním spodku kleknul, tak jsem věděla, že je to doma.

Přišlo vás s bratrem povzbudit hodně příbuzných?
Přijelo dost příbuzných, bylo to super. Byli tady i němečtí boxeři pocházející z Kosova. Atmosféra byla úžasná. Lidi mě hnali dopředu, je to úžasné boxovat v domácím prostředí. Jsem ráda, že jsem si mohla zaboxovat v téhle atmosféře a jako hlavní zápas večera. Ráno na internetu jsem si přečetla, že od roku 2009 žádná ženská neboxovala hlavní zápas, to je pro mě velká čest.

Obhájila jste světový titul. Už víte, kam se bude vaše kariéra ubírat?
Zase na nějakou dobu budu držitelkou pásu a uvidíme, jestli se najde nějaká nová vyzyvatelka nebo se naplánuje další obhajoba. Doufám, že to příště vyjde třeba s Vunjabeiovou, která si teď nestihla vyřídit vízum.

Dopřejete si po několikaměsíčním drilu dovolenou?
O prázdninách mám v plánu jet do Kosova, kde mám kořeny. Už se těším.