Kouč národního týmu do 20 let, který nedávno vybojoval bronz na MS v Sheffieldu, bude trénovat hráče Elby DDM Ústí, tedy nástupce klubu, se kterým kdysi jako hráč i trenér posbíral několik extraligových titulů.

Prozradíte, jak se váš návrat do Ústí nad Labem seběhl?
Okolnosti byly jednoduché, už chci být doma. Nedávno jsem se vrátil z mistrovství světa dvacetiletých v Sheffieldu. Nechci už za hokejbalem nikam jezdit, zvlášť když se příští mistrovství světa dospělých koná v Pardubicích (Pavlík dělá i asistenta trenéra u seniorské reprezentace ČR). Po sedmi letech jsem se vrátil domů, kluky v Elbě jsem sledoval a věřím, že v nich něco je.

V pražském Kovu vám skončila smlouva?
Měl jsem tam pokračovat, ale v průběhu loňské sezony, po odvolání trenéra Jelena, mě oslovil Tomáš Laibl s tím, jestli bych se nechtěl vrátit do Ústí. Posledních sedm let jsem kvůli hokejbalu hodně dojížděl, na každý trénink a zápas. Chtěl jsem mít více času a rozhodl se pro návrat domů.

Někde jsem četl, že jste ročně najezdil i 50 tisíc kilometrů, je to tak?
To je pravda, bylo to náročné. Ale týmy, které jsem trénoval, za to stály.

V Ústí jste naposledy působil v roli prezidenta klubu, nyní se vracíte jako kouč. Není to trochu paradox?
Není. Když jsem odcházel, tak jsem funkci prezidenta klubu předal a pak jsem udělal takové kolečko. Zjistil jsem, jak to funguje v jiných klubech a rozhodně toho nelituji. Nyní se vracím jako trenér. Já byl vždycky trenér a ne funkcionář. Tehdy mě k tomu jen donutily okolnosti, nikdo jiný by to nedělal. Teď jsem ale rád, že jsou tady lidé jako Tomáš Laibl a Jan Fedák, kteří se starají o chod klubu a já se budu moct soustředit jen na trénování.

Zůstali v kádru nějací hráči, se kterými jste v Ústí hrál nebo které jste trénoval?
Je tady asi šest nebo sedm kluků, kteří mě pamatují ať už jako trenéra či funkcionáře. Dnes jsou to staří pardálové a já věřím, že mi hodně pomůžou.

Předchozí trenér Milan Jelen byl od týmu odvolán po neshodách právě se staršími hráči, nemáte tedy z něčeho podobného obavy?
To nemám (smích). Kdybych se bál, tak nemůžu trénovat, natož být asistentem u nároďáku. Odchod trenéra Jelena nechci nijak komentovat a i v kabině jsem klukům jasně řekl, že za tím uděláme tlustou čáru. Nezajímají mě důvody a nechci řešit, kdo za co mohl. Chci od kluků vidět poctivou práci a kdo ji nebude odvádět, ten se s klubem rozloučí. Takhle to tady fungovalo i před sedmi lety.

S týmem jste už zahájil přípravu. Můžete prozradit, jak bude probíhat a kolik máte k dispozici hráčů?
Současný kádr má asi dvaadvacet hráčů a trénujeme už týden. Účast je zatím solidní, schází se patnáct až sedmnáct hráčů, ostatní jsou ještě na dovolených. Kluci zatím makají svědomitě. V přípravě nás čeká tradiční turnaj v Novém Strašecí, kde odehrajeme čtyři až pět kvalitních zápasů. Týden před startem extraligy pak sehrajeme modelový zápas, nejspíše s výběrem hráčů z Ústecka. To je ale ještě v jednání.

Dojde na posílení kádru?
Není třeba ho moc doplňovat, v případě potřeby můžeme na jaře posílit o hráče, kteří budou mít přes zimu hokejové povinnosti, ať už se jedná o nejproduktiv¬nějšího hráče MS dvacetiletých Richarda Peschouta, Karla Kubáta či Marka Macka ze Slovanu Ústí.

A jaké budou ambice Elby DDM v nadcházející sezoně?
O ambicích se zatím nechci bavit. S klukama jsme si k tomu něco řekli. Platí ale, že když budou poctivě makat a zároveň se hrou bavit, tak Elba patří mezi čtyři až pět nejlepších klubů v republice. Musí být ale naplněny oba aspekty, které jsem jmenoval, tedy chuť a poctivá práce.