Ve své sbírce má vicemistrovský titul ze slovinské ligy, s Kolínem zas vybojoval český bronz. Teď Štefan Ličartovský přišel pomoci basketbalistům Ústí vybojovat postup do play off.

„Série pěti porážek není příjemná, ale atmosféra v týmu je dobrá a každý věří, že postupem času se to zlepší a začneme vyhrávat," řekl po středeční prohře 73:88 s mistrovským  Nymburkem reprezentační křídelník či rozehrávač, který stihl odehrát za nový tým zatím dva zápasy.

S Nymburkem jste prohrávali už o 25 bodů, ale díky povedené poslední čtvrtce jste snížili manko na patnáct bodů. Je to pro vás přijatelný výsledek?
S prohrou nejsem nikdy spokojen. Ale vzhledem k tomu, že jsem tady ani ne týden, tak se to snažím brát pozitivně a poučit se z každé chyby.

Máte za sebou dva zápasy v dresu Ústí. Co vám napověděly o mužstvu a jeho potenciálu?
Jak říkám, jsem tady krátce. Myslím si, že v týmu je dobrá atmosféra. Každý věří, že postupem času si na sebe zvykneme a budeme hrát lépe.

Série pěti porážek se tedy na psychice hráčů neodráží?
Samozřejmě nic příjemného to není. Proběhly nějaké změny, přišel jsem já a Láďa Horák, takže se očekává, že postupem času se to zlepší a začneme vyhrávat.

Může přijít první výhra hned v dalším kole na palubovce USK?
Bude to těžký zápas, ale doufám, že budeme mít šanci na výhru.

Proti Nymburku jste odehrál téměř 30 minut (7 bodů). S minutáží od trenéra Bednáře můžete být spokojený, že?
S prostorem spokojený jsem, s výkonem ale ne.  Budu se soustředit na to, aby to bylo lepší hned v sobotu.

Chybí vám herní praxe?
Nějakou dobu jsem čekal na angažmá a měl jsem individuální přípravu. Po delší pauze se dostávám do tréninkového procesu s týmem a hry pět na pět. Doufám, že moje forma půjde rychle nahoru.

V létě jste se ale připravoval s národním týmem, takže tréninkový výpadek jste neměl zas tak velký…
S reprezentací jsem absolvoval celý blok, ale na hřiště jsem nenastoupil. Jsem rád, že jsem mohl s národním týmem být. Od té doby ale utekl už více než měsíc. Počítám s tím, že každým týdnem půjde moje forma nahoru.

Jak se vůbec seběhl váš příchod na sever Čech v rozjeté sezoně?
Vyčkával jsem,  jestli mi agent najde něco v zahraničí. Pak se ozvalo Ústí a já už jsem nechtěl dál čekat. Vzhledem k tomu, že musíte někde kvalitně trénovat  a na angažmá jsem čekal už delší dobu, tak jsem se rozhodl, že se s Ústím domluvím. Momentálně to beru jako motivaci a soustředím se na to, abych podával co nejlepší výkony.

Neměl jste po zisku bronzu s Kolínem v uplynulé sezoně trochu vyšší ambice?
Každý hráč ví, jaká je dnes doba. Jsem rád, že jsem v Ústí  a doufám, že budu mít prostor.  Dnešní doba je velice těžká v tom, abyste vůbec měl místo, kde hrát. Zklamán z toho rozhodně nejsem. Naopak se to budu snažit co nejvíce využít.

Berete Ústí jako přestupní stanici a kdyby se naskytla nějaká nabídka ze zahraničí, tak byste odešel?
V Ústí mám smlouvu do konce sezony. Teď jsem sem přišel a momentálně se soustředím na to, abych tady hrál co nejlépe. O ostatních věcech nepřemýšlím.

Okusil jste basketbal v Itálii, Slovinsku i Švédsku. Jaká je tam úroveň ve srovnání s českou ligou?
Loni jsem hrál s Kolínem jen skupinu A1, takže jsem neměl šanci porovnat týmy zespodu tabulky. V první šestce je úroveň velmi vysoká a rozhodně mě bavilo hrát play off. Každá země má jinou kvalitu. V Itálii byla liga velice silná. Ve Švédku to bylo specifické tím, že se hrál hodně atletický basketbal zvaný „run and gun". Hráči byli rychlí a individuálně velmi vyspělí. Bylo to fyzicky náročné. V Čechách je na vysoké úrovni  týmové pojetí hry. Každá liga má svoje. V dnešní době není až tak důležité kde hrajete, ale že vůbec hrajete.