Radost mu udělal především nigerijský koulař Stephen Mozia, který výkonem 21.76 metru překonal rekord stadionu a zároveň se postaral o druhý nejlepší výkon afrického závodníka všech dob. Zařadil se tak na třetí místo letošních světových tabulek!

Co říkáte na neuvěřitelný výkon Stephena Mozii?
Jsem absolutně nadšený. Před mítinkem jsem byl trochu zklamaný z toho, že se mi nepodařilo přesvědčit Američany, aby přijeli. Navíc si další z favoritů Jacko Gill z Nového Zélandu zlomil nohu. Moziu jsem letos viděl házet ve Španělsku a věděl jsem, že by mohl v Ústí něco předvést. Tohle jsem ale nečekal. Byl to absolutně fantastický výkon, třetí místo světových tabulek. Je to naprosto úžasné, jsem z toho v euforii a zvedlo mi to náladu. Na přípravu byl letošní mítink náročný, tohle je velká satisfakce. Mám z toho obrovskou radost.

Mozia navíc udělal i parádní show pro diváky…
Měl jsem možnost poznat ho až v Ústí a už od začátku působil velmi sympatickým dojmem. Hrozně mě překvapilo, jaký je to příjemný kluk. Samozřejmě budu rád, když přijede příště znovu. I když je jasné, že pokud budeme znovu chtít překonat rekord stadionu, tak už to bude hodně těžké. Je to neskutečně nastavená laťka. V podstatě už by to zvládli asi jen Američan Joe Kovacs nebo Němec David Storl.

Mohl by podle vás tímto výkonem atakovat medailové pozice na olympiádě v Riu?
V poslední době stačil takový výkon na zlato na mistrovství světa i na halovém šampionátu. V Riu to ale bude hodně o nervech, těžko se tam někdo urve, aby hodil super výkon. Na této hranici se bude možná bojovat o zlato, ale nevím, jestli už je na to Mozia připravený. Přece jen není moc ošlehaný z velkých soutěží jako ti zkušenější borci. Třeba Kovacs je na tom mentálně jinde, jde si za svým cílem a proto i letos vynechal spoustu závodů. Stejně tak Storl, ten může celou sezonu házet dvacet a půl, ale v Riu hodí kolem dvaadvaceti metrů, o tom jsem přesvědčený. Mozia je určitě ve hře, ale jestli na to má, to nevím.

Zažil jste někdy, že byste museli převážit kouli?
To jsem zažil poprvé. Aby byl ale rekord platný, musí to splňovat nějaké podmínky. Naštěstí na to máme lidi i vybavení. Už loni jsem se bál, že tady Kovacs hodí světový rekord, takže jsem si na to nechal udělat certifikované pásmo, máme kvalifikované rozhodčí. Jsme připraveni, kdyby tady padl světový rekord, není problém. Snažíme se mít všechno zajištěné.

Teď se bude Ústí vyjímat ve světových tabulkách. Zvýší to ještě prestiž mítinku?
Já věřím, že ano. Není problém sem dostat kvalitní závodníky, kluci sami chtějí. Největší problémy jsou s jejich manažery. V top špičce už to není o tom, jestli oni chtějí, manažeři je mají jako zboží a snaží se je prodat. Bohužel ale nejsme penězi tak silní, abychom je mohli zaplatit všechny. Někdy se to povede, jindy ne. Třeba Mozia byl povedený nákup, můžu prozradit, že nás stál dvanáct tisíc korun, platili jsme mu jen část letenky.

Jaký byl vůbec rozpočet akce?
Je to pořád stejné, každoročně se pohybujeme kolem tři sta padesáti tisíc korun se vším všudy.

Rekord stadionu málem padl i na stovce, nebýt nedovolené podpory větru…
To je škoda, ale přesto je to nejrychlejší stovka všech dob tady v Ústí. Byl to další nádherný výkon, hezký závod. Jsem rád, že jsme tu stovku zařadili.

Proč jste se rozhodli ji do programu vrátit?
Chtěl jsem zkusit tento model, jestli by to bylo pro diváky zajímavější. Bylo s tím ale hrozně moc práce, takže se nejspíše vrátíme jen k tomu vrhačskému mítinku. Uvidíme.