Devátý ročník Maratonu Milada odstartují dopoledne ti nejmenší na ďábelských strojích, kterým se mezi odborníky říká odrážedla. Potom se věková hranice bude zvyšovat, úměrně výkonům se budou měnit i názvy sportovních skupin. Bobíci, Naděje, Žáci, Kadeti, Junioři. Odpoledne je na programu hlavní závod dospěláků, a to bude pořádná mela.

Celou akci v loňském roce zažila na vlastní kůži jedenáctiletá vítězka Haven serie 2015 Eliška Smržová a část svého tréninku věnovala Deníku.

Kolo máš pěkné, ale přeci jen bych mezi stromy a krkolomnými sjezdy čekal spíše kluky. Proč sis vybrala terénní závody?
(Smích) Řekla bych, že jsem sólista. Nejprve jsem dělala tenis, potom běžky. Ani nevím, jak to přišlo, seděla jsem na kole mezi kluky a zaujala mne technika jízdy. Silnici moc nemusím především kvůli autům. Na louce nebo v lese je to jiné. Nemyslete si, nejsem z cukru, také jsem jela několik závodů v dešti a v cíli jsem vypadala jako nešikovný dělník v tunelu Blanka. Závodní licenci mám dva roky, jezdím za Bicykl Kříž Junior Team Ústí nad Labem. Je pravda, že holek tu moc není, ale to mi nevadí, trénuji s kluky. V loňském roce jsem na Miladě dojela druhá. Baví mě adrenalin pod otevřeným nebem.

Trenér Honza Vácha mi prozradil, že pojedeš letos i Český pohár. Dres máš ale z jiného závodu. Dokonce je něm tvé jméno. Můžeš mi to trochu vysvětlit?
To přeci znáte ze silničních závodů, vedoucí jezdec jede ve žlutém, aby ho všichni hned poznali. Já v loňském roce vedla Haven seriál 2015, tak si mě také označili, aby mě holky lépe viděly. Každý závod se boduje, já odjela deset akcí a celé jsem to vyhrála. Český pohár je daleko náročnější, je tam větší konkurence. Jede se pět závodů, jeden závod je vyčleněn jako mistrovství republiky. Letos se pojede v Bedřichově koncem července a já tam nebudu chybět. Jsem nováček, tak nečekám žádné zázraky, spíše se budu koukat kolem sebe. Je to mimořádná akce, možná, že tam bude i hymna a na autogramiádu přijede nějaký reprezentant. Moc se těším.

Co škola, učení, prázdniny?
(Smích) Chodím do páté třídy v FZŠ České mládeže a prozatím to zvládám. Moc času na jiné aktivity ale nemám, každý víkend jsem někde na závodech. Za určitou výhodu považuji fakt, že brácha jezdí také krosy. Prázdniny budou na kole.

Záludná otázka na závěr. Vzdala jsi někdy závod pro defekt, vyčerpání?
Přesně si nepamatuji, kolik jsem odjela oficiálních závodů, bylo jich dost. Nikdy jsem nevzdala, ale jednou jsem píchla obě kola v cílové rovince. To bylo v Teplicích a to jsem se moc nesmála. Unavená jsem vždycky, ale to přeci patří ke každému sportu, když chcete vyhrát. Dám si sprchu, něco dobrého k jídlu a už myslím na další závody.