„Je to obrovský rozdíl v celkové kvalitě hráčů, ve kvalitě zakončení a v rychlosti hry. Hráčům v extralize stačí dát trochu prostoru a hned vás za to potrestají,“ přiznal 20letý rodák z Třebenic.

Vašku, poslední dva zápasy byly pro Lípu velmi důležité. Zvládli jste to za šest bodů.
Určitě to hodnotím pozitivně. Proč jsme to zvládli? Hlavní důvod vidím v nastavení, které jsme měli všichni v hlavě. Věděli jsme, že to jsou klíčové zápasy a dokázali ten tlak perfektně zvládnout.

Vy jste přispěl pěti body a hned čtyřmi góly. Dobrá bilance.
Rozhodně jsem se cítil dobře. Hlavně po fyzické stránce se do toho začínám zase dostávat. Měl jsem dva měsíce pauzu kvůli prasklině v menisku. První zápasy po pauze nebyly nic moc. Další věcí je, že nám to v lajně šlape a ty body pak přichází sami.

Cílem českolipské kabiny je desáté místo. Myslíte, že k definitivě bude stačit zvládnout sobotní duel v Ostravě?
Těžko říct. Teoreticky by výhra v Ostravě měla stačit. Pardubice sice mají zápasy k dobru, ale hrají s celky z horní poloviny tabulky, proti kterým se těžko sbírají body. Ale nikdy nevíte, co se stane na hřišti. My se musíme poslední dva zápasy zvládnout. Jak v Ostravě, tak pak doma s Brnem.

Sezonu jste začal v prvoligovém Ústí. Jak se upekl váš přesun do České Lípy?
Přesun? Když se přerušila první liga, tak se naskytla možnost trénovat v České Lípě. V dalším případě nás mohli trenéři nasadit rovnou do zápasu. Já vůbec neváhal, protože možnost zahrát si nejvyšší soutěž byla dostatečnou motivací.

Vy jste si nejvyšší soutěž zahrál naposledy v roce 2018. Oproti první lize je to asi velký skok, viďte?
Tehdy jsem byl ještě junior a spíše to bylo pár střídání na zápas. Teď už extraligu ochutnávám plnými doušky a moc si to užívám. Kdybych to měl srovnat s první ligou, tak je tam určitě obrovský rozdíl v celkové kvalitě hráčů, kvalitě zakončení. Hráčům v extralize stačí dát trochu prostoru a hned vás potrestají. Plus ta rychlost hry. Na všechno je méně času a celkově je ta hra o dost rychlejší.

David Derka - trenér českolipských florbalistů.
Mise splněna na sto procent! Prapor drželi zkušení hráči

Jaké budou vaše další kroky? Zůstanete v Lípě?
Hlavní je, abych pomohl Lípě k záchraně. Prostě chceme udržet desáté místo a vyhnout se bojům o záchranu. Jak to bude pak dál? Upřímně, takhle konkrétně jsem zatím nepřemýšlel.

Zapadl jste do tamní kabiny?
Rozhodně jsme všichni rádi, že nás jak kabina, tak celý tým mezi sebe zařadil bez jakýchkoliv problémů. Podobných přijetí do nového kolektivu jsem už pár zažil. Musím říct, že tohle bylo jedno z nejlepších. Všichni kluci jsou v pohodě. Jsem moc rád, že nás mezi sebe takhle přijali.

Myslíte si, že se ještě rozeběhne aktuální ročník první ligy?
Věřím v to čím dál tím méně. Čas na dohrání se krátí a tím se samozřejmě zmenšují i šance na restart. Na druhou stranu doufám, že se to ještě rozeběhne. Konec sezóny v polovině března by byl pro mě nezvyk. Rád bych si ještě pár zápasů zahrál

S florbalem jste ale nezačínal v Ústí, co?
Pokud se nepletu, tak jsem s florbalem začal před osmi lety. Tehdy jsem hledal nějaký sport, který by mě bavil. Florbal se mi strašně líbil. Nejbližší klub byl v Lovosicích, tam jsem začal.

Jste stále mladý, kariéru máte před sebou. Jak by podle vás měla vypadat?
Konkrétní cíle si nedávám. Prostě jsem vždycky chtěl být lepší, než soupeř. Když se ale zamyslím, tak mě jeden cíl přeci jen napadl.

Povídejte.
Jako malý jsem strašně miloval hokej v televizi. Zbožňoval jsem, když ve finále hrála naše hymna. Takový sen je obléct dres národního týmu a poslechnout si ve finále mistrovství světa českou hymnu.

Koronavirus už rok trápí amatérské soutěže. Jak to všechno prožíváte?
Tahle situace a vše okolo ní mě trápí. Asi jako všechny. Bylo těžké smířit se s tím, že se zastavila sezona. V Ústí jsme měli super letní přípravu a dobrý vstup do sezóny. O to víc jsem byl nadšený, když přišla nabídka z Lípy a já si mohl opět zahrát. Pak ale přišlo to zranění menisku, to byla pro mě velká rána. Byl to taky impuls, který ve mně probudil velkou chuť po zápasech.

Sport hodně trpí, sportovat nemohou ani děti. Je to podle vás dobře?
To je velice těžká otázka. Situace si to asi žádala, ale pro děti to určitě není dobře. Bohužel se ještě více projeví fenomén sezení u počítače. Nemůžeme se ale divit, co jiného mají dělat? Nemohou se setkávat venku, nebo na tréninku. Tak se vidí online. Nemůžeme asi chtít, aby děti chodily sami sportovat, protože ten sport dělají hlavně kvůli kolektivu. Ale jak už jsem řekl, je to těžká otázka. Odpověď je na dlouhé vyprávění. Nejdůležitější je se zamyslet, jaký vliv to bude mít na budoucnost všech dětí.