„Obavy jsem neměl, věděl jsem, že jsem vyhrál, ale tušil jsem, že to bude velice těsné,“ pravil ihned po zápase ústecký bijec.

Jaký byl zápas z vašeho pohledu?
Jsem rád, že pás jsem udržel, ale jsem nespokojený se svým výkonem. Popravdě jsem si věřil natolik, že to možná dám i před limitem nebo minimálně budu mít obrovský přehled. Necítil jsem se ale stoprocentní. Nicméně vyšlo to a pásy zůstaly doma.

Čím to, že jste nebyl úplně ve své kůži?
Teď bylo trochu takové divné období, doma byli všichni nemocní, i na mě dva dny před zápasem něco lezlo. Už to ale nešlo odpískat, spousta lidí přišla kvůli mně a Tomáši Šálkovi, takže jsem tu musel být.

Diváků přišlo opravdu hodně, během zápasu několikrát hlasitě skandovali vaše jméno. Byl to impuls, který vás hnal, když jste cítil, že jdete na morál?
Bylo to poprvé, co jsem měl v Ústí takhle plnou halu. Za ty roky, co jsem v profesionálech, jsem se nemohl dočkat chvíle, kdy budu boxovat doma před tolika lidmi a všichni mi budou fandit. Konečně se to povedlo. Bylo to skvělé, strašně mě to nabilo, bomba!

Jaké byly pozápasové oslavy?
Nejdřív krátká oslavička s rodinou a poté v našem klubu v Rokáči s klukama do rána. Ale samozřejmě bez alkoholu! Vždy jsem byl rád příkladem mladším generacím, takže jsem absolutně proti alkoholu či drogám. Člověk to k životu nepotřebuje a dokáže se bavit i bez toho.

Republikový titul jste tedy udržel. Co máte v plánu dál?
Uvidíme, co Lukáš Konečný vymyslí. A nebo zda přijde konečně nějaká opravdu dobrá, zajímavá nabídka ze zahraničí. Třeba nějaký dobrý světový či evropský titulák, za to bych byl moc rád a šel bych ven.