Sní o tom, jak jednou zvedne nad hlavu mistrovský pohár. Na prahu extraligové kariéry má ale jiné starosti. Volejbalista Jan Procházka pomáhá zachraňovat ústecký klub v nejvyšší soutěži. Zatím se to ale vůbec nedaří. Severočeši jsou po sedmi kolech bez výhry poslední. „Zlepšujeme se, to vítězství už musí přijít," téměř se modlí mladý smečař.

Až na matadora Bicana máte v týmu samé mladíky a extraligové bažanty. Jak snášíte to sedmitýdenní čekání na vítězství? Je to hodně ubíjející, nebo se tím nenecháváte příliš deprimovat?
Samozřejmě že je to ubíjející. Ale musíme být pořád optimističtí, už to musí přijít. Sami vidíme, že na to máme, akorát si to ještě musíme srovnat v hlavách.

V bitvách s Příbramí (2:3) a vedoucím Libercem (1:3) jste ukázali, že volejbal umíte. I když jste nevyhráli, vydařený výkon proti silným soupeřům musel být pro vás příjemnou vzpruhou, že?
Určitě. Z utkání s Libercem mám docela dobrý pocit. Bojovali jsme, nenechali jsme se převálcovat. Je velká škoda, že jsme neurvali alespoň ten bodík jako proti Příbrami. Dokázali jsme si, že můžeme jít do vyrovnané koncovky s každým týmem a je jedno, jestli je první nebo poslední. To je pro nás důležité.  Akorát v těch koncovkách nedělat kraviny a bude to v pohodě. Srovnat si to v hlavách a mohlo by to fungovat. Mohli bychom už konečně vyhrát.

Jaké jsou ambice klubu? Úspěchem bude samotná záchrana, nebo to vidíte jinak?
Já bych chtěl nejradši extraligu vyhrát (smích). Ale musíme být realističtí. Bude úspěch, když soutěž zachráníme. Nejlepší by bylo, kdybychom nešli ani do baráže. Proto chceme být aspoň desátí, abychom to měli v klidu a nekomplikovali si to.

Ústecké vedení opět šilo kádr horkou jehlou. Cítíte, že už se sehráváte a zlepšujete?
Poskládali jsme se celkem pozdě a hlavně nahrávač s námi trénuje jen třikrát týdně, protože musí dojíždět do Plzně do školy, takže to není úplně ideální. Myslím si, že se postupně zlepšujeme. Stále hledáme nejlepší varianty, třeba Machy (Mach) na účku, to nevím, jestli je to úplně dobré. Ještě to musíme vykalibrovat.

Stalo se už tradicí, že mladí hráči dostávají v Ústí šanci, aby se mohli v extralize ukázat. Vy jste loni zažil debut v nejvyšší soutěži. Jsou to cenné zkušenosti, že?

Jsem rád, že si tady můžu zahrát a zkusit si extraligu. Je to dobře. Můžu se jen ukázat, nic víc, a potom třeba odplout někam jinam (úsměv).

Jako Habr, kterého si vyhlédly Budějovice, se kterými získal titul a zahrál si i Ligu mistrů…
Spousta hráčů odešla z Ústí do lepších klubů, časem bych mohl být jedním z nich.

Kam vás to táhne, láká?
Mně je to celkem jedno. Chtěl bych do ambicióznějšího klubu, někam, kde by se vyhrávalo (úsměv).