„Snažil jsem se o to celých sedm let, už bylo na čase. Byla to pro mě velká úleva. A hlavně se ukázalo, že návrat do Ústí byl cestou tím správným směrem," pochvaloval si prsař ústecké Chemičky na slavnostním vyhlášení ankety Nejúspěšnější sportovec Ústecka za rok 2016. Čtěte více: Ústí korunovalo novou královnu! Sportovkyní roku je Fabiana Bytyqi

Bývalý čtyřnásobný vítěz nejprestižnější kategorie dospělých sice letos skončil těsně druhý, přesto měl důvody ke spokojenosti.

Petře, těší vás druhé místo nebo převládá zklamání, že jste zůstal těsně pod vrcholem?
Druhé místo je super. Všichni sportovci, kteří se v sále objevili, si zaslouží obdiv. Je celkem jedno, jestli je to pod číslem jedna nebo osm. Sport se nemá dělat pro to, aby byl člověk oceňovaný. Vždycky je to jen produkt té práce. Mě to vždy potěší, ale žádnou statistiku, kolikrát jsem byl první či druhý, si nevedu.

V létě jste tvrdil, že Petr Thiel je nejlepší trenér prsařského stylu v republice. Platí to stále? I díky jemu se vám dařilo?
Nepochybně. Neexistuje rozsáhlejší odpověď.

Jistě vám ale pomohl i návrat jako takový, jste blíže rodině a kamarádům. Navíc v prostředí, které dobře znáte…
Nevnímám, že by to byl až tak velký aspekt, nicméně pravděpodobně to pro mě má pozitivní přínos. Rodina a moje nejlepší kamarádka Eliška Lüftnerová byly také důvody, proč jsem se chtěl vrátit a odpoutal jsem se od té povinnostní složky sportu.

Elišku osobně trénujete. Jaké to je stát se ze závodníka koučem plavání?
Já si myslím, že je to jeden z důvodů, proč jsem plaval tak dobře. Asi je potřeba podívat se na ten sport i z druhé strany. Plavání dělám osmnáct let a už se ode mě i očekává, že budu své zkušenosti předávat dál. Takže jsem se na ten sport začal dívat i z druhého pohledu a musím říct, že Eliška je pro mě obrovská škola. A hlavně jsem opět našel lásku k tomu sportu jako takovou. Samotný příběh Elišky, jak se z pódia dostala až na stupně vítězů, je sám o sobě poměrně kýčovitý, nicméně zcela pravdivý.

Čtěte více: Eliška Lüftnerová krásně zpívá a dobře plave

Prozradíte o sobě, jaký jste trenér? Umíte se rozčílit?
(Smích) S Eliškou to ani jinak nejde. Máme takové italské tréninky, něco jako je italská domácnost. Poměrně často po sobě řveme, někdy i dost nevybíravě. To mě na tom baví, má to koule. Není to tak, že přečtu trénink, ono se to stane a půjdeme hezky domů.

Navíc si občas zasportujete i společně, že? V létě jsem vás viděl na běhu v Brné…
To bylo v rámci Eliščiny přípravy, chystala se na triatlon. Eliška je také závodní typ, stejně jako já, a přestože je pro ní trénink zábavný, ráda se popere s ostatními. Takže to byl spíše takový hec. Plavci obecně nemají moc pozitivní přístup k běhání (smích). Byla to součást přípravy a pokud to jde, tak je lepší se tomu věnovat formou závodu.

Vraťme se ale zpátky k vám, jaké závody vás čekají v nejbližší době?
V nejbližším půlroce mě čeká mistrovství světa v dlouhém bazénu, což je druhá nejprestižnější plavecká akce. Těším se.