„Je to blízko, ale zároveň strašně daleko. Snad to zvládneme," doufá kapitán týmu David Stummer.

Postoupili jste do finále 1. ligy. Jaké byly pocity bezprostředně po rozhodující bitvě s Havířovem?
Naprosto suprové. Byla to s nimi těžká bitva, možná jsme trochu podcenili začátek série a trochu si to zkomplikovali, nakonec jsme to ale v pátém utkání rozhodli v náš prospěch. Když jsme prohrávali 1:2 na zápasy, tak jsme si uvědomili, o co nám jde, a začali jsme hrát uvolněněji. Vrátili jsme se k naší hře a nakonec splnili jeden z cílů, tedy postup do finále. Teď nás čeká další, chceme finálovou sérii co nejdříve ukončit a postoupit do Superligy.

K návratu do nejvyšší soutěže po 14 letech vám chybí už jen jedna vyhraná série…
Už v sérii s Havířovem jsme se přesvědčili o tom, že play off je jiná soutěž. Ústí si nejvyšší soutěž po tak dlouhé době zaslouží a dostat se tam by bylo super. Snad se nám to povede už s Brnem, protože spoléhat na baráž s týmem ze Superligy by nebylo dobré. Ta bude ještě náročnější. Musíme hlavně vyhrát dvakrát doma.

Program finále:8.4. Ústí – Brno 17.00
9.4. Ústí – Brno 17.00
14.4. Brno – Ústí

Případný 4. zápas:
15.4. Brno – Ústí

Případný 5. zápas:
19.4. Ústí – Brno

Co vůbec víte o soupeři z Brna a jak se na něj připravujete?
V základní části jsme je dvakrát porazili, ale teď to bude něco úplně jiného. Očekáváme, že to bude více technická a taktická bitva než s Havířovem, kde to bylo hlavně o bojovnosti. Brno hraje vyspělý florbal a určitě nám nedá nic zadarmo.

Máte hodně mladý tým, věkový průměr kolem dvaceti let. Nebojíte se, že by nezkušení hráči mohli v rozhodující fázi sezony selhat?
Já myslím, že ne. Kluci mají hodně zkušeností z juniorské G2 ligy, kterou dokázali vybojovat a následně jí i udržet. Odehráli spoustu velkých a důležitých zápasů. Teď bude na nás starších a zkušenějších, abychom je udrželi a vysvětlili jim, že nesmějí bláznit. Už Havířov nám ukázal, že bez boje to v play off prostě nepůjde.

Bylo pro vás tedy výhodou, že jste s Havířovem sehráli dlouhou sérii na pět zápasů?
Podle mě paradoxně ano. Kluci si uvědomili, jak to v play off funguje, že jim nikdo nedá nic zadarmo. Kdybychom vyhráli třeba 3:0 na zápasy, možná by se pak dostavilo uspokojení. Takhle naopak víme, kde musíme ještě přidat.

Mimochodem, rozhodující gól v pátém semifinále jste vstřelil vy. Jaké bylo slavit před zraky 420 diváků?
Byla to naprostá euforie. V tom utkání jsme vedli, pak zase prohrávali, ale nepanikařili jsme. Pořád jsme viděli, že jsme lepší a věřili, že to otočíme. Šlo jen o to zůstat trpěliví. Nakonec to přišlo asi osm minut před koncem zápasu a fanoušci byli skvělí. Jsme moc rádi, že přišli a pomohli nám, snad jich dorazí na finále ještě více.