Letos je český basket nesmírně vyrovnaný, vám ale postup do bojů o medaile těsně unikl, těsně pod medailemi jste zůstali také v poháru… Jak se bude tato sezóna hodnotit?
Zatím můžu mluvit jen za sebe, protože vyhodnocení s vedením jsme ještě neměli, nicméně já beru tuto sezónu jako úspěšnou. V mnoha ohledech byla podle mě lepší, než loni, zejména co se herního projevu týče. Loni to bylo nahoru dolu, herní projev nebyl určitě tolik pohledný a efektivní. Skončili jsme stejně jako letos pátí, pak jsme senzačně postoupili přes Kolín a překonali historii. Letoška si ale cením víc, protože jsme v určitých momentech sezóny hráli podle mě jeden z nejlepších basketbalů, jaký se kdy v Ústí za poslední léta hrál.

To je docela troufalé tvrzení…
Já si za tím stojím a hovoří za to ta série jedenácti výher v řadě, k nimž jsme přidali ještě dvě pohárová vítězství. Porazili jsme všechny ligové soupeře, navíc si myslím, že takovou sérii kromě Nymburku dlouho nikdo nevyrovná. Samozřejmě vyřazení s Pardubicemi mě stále ještě hodně mrzí, ale myslím, že to nezakalí to, co jsme letos dokázali.

Basketbal, mistrovství ČR U15: Sluneta Ústí - Tygři Praha, zápas o 3. místo
FOTO, VIDEO: Sluneta slaví, ovládla bronzové drama! Kouč přijde o vlasy

Mluvíte hodně v superlativech, je něco, co vám letos chybělo? Po špatném vstupu do sezóny vám asi nebylo úplně do zpěvu, nebo se pletu?
To je pravda, začali jsme čtyřmi porážkami, které odpovídaly hernímu projevu. Hráli jsme vážně špatně. Tam to byly hodně těžké momenty, protože jsme zjistili, že tahle cesta nikam nevede a věděli jsme, že to bude těžký odraz ode dna. Po loňském semifinále byla očekávání jinde a my jsme je absolutně nenaplňovali. Věděli jsme, že tu máme hráče, s nimiž se budeme muset rozloučit, najít nové, navíc nás čekali těžcí soupeři. Další krize přišla před Vánoci, a pak krátce před play-off, kdy nám po náročném programu, v němž bylo i Final four poháru, trochu došla šťáva.

Cítil jste v některém z těchto momentů tlak na svou osobu?
Ano, ale spíš jsem si ho trochu sám vytvářel v hlavě. Nechtěl jsem po dobré sezóně, která se zapsala do historie klubu, končit po pár zápasech, třeba v půlce sezóny, a zahodit tu práci, kterou jsme tu udělali. Naštěstí se nám povedlo dobře zareagovat, i ten závěr sezóny byl, mimo vyřazení, skvělý.

Jak to myslíte?
I přes porážku v sedmém zápase bylo neskutečné sledovat, jak jsme pobláznili fanoušky Slunety, do Pardubic jich za námi přijelo tolik, až mi to vyrazilo dech. Navíc jsem byl hrozně hrdý i na náš tým. Hráli jsme sedmý zápas ve 13 dnech, přesto jsme tři čtvrtě zápasu bojovali a chvílemi to i vypadalo, že bychom mohli jít dál. To je podle mě takový odraz toho, co jsme letos dokázali.

SLUNETA Ústí - Pardubice, čtvrtfinále KNBL, 3. zápas
VIDEO, FOTO: 0:13? Žádný problém! Sluneta vstala z mrtvých a v sérii vede

Co chybělo k tomu, abyste Pardubice vyřadili? Bylo to čtvrté utkání, kde jste měli Beksu doma téměř na lopatě? Úzká rotace? Výhoda domácího prostředí pro soupeře?
Všechny důvody, které jste vyjmenoval, patří mezi stěžejní, ale celkově toho bylo víc. Například první utkání, kde jsme podle mě měli rovněž šanci vyhrát a mohli jsme si domů přivézt vedení 2:0 na zápasy. Troufnu si říct, že Pardubice tam měly i trochu štěstí, hodně je podržel fantastický Dickerson, jenž trefoval neuvěřitelné střely. Svou kvalitu potvrzoval v celé sérii, ale to první utkání bylo jeho jednoznačně nejlepší.

A další příčiny, které jste nezmínil?
Třeba třetí zápas. Ten jsme sice vyhráli, ale doháněli jsme velkou ztrátu a otočit to nás stálo spoustu sil. Ty nám pak možná chyběly právě v tom utkání číslo čtyři, které jsme ztratili v závěru. A stejně tak pak třeba sedmý zápas v Pardubicích. Celkově by ale našly oba týmy něco, my třeba první a čtvrté utkání, Beksa zase třetí mač, v němž vedla asi o 15 bodů. Za mě to byl pěkný a vyrovnaný souboj a vyhrál tým s širším kádrem.

V šestém utkání se série trochu vyhrotila. Co jste pak říkal svým hráčům? Apeloval jste na jejich disciplínu? A jak jste ten moment, kdy vám soupeř nepodal ruce a odešel do kabin, vnímal vy?
Pro nás to byla spíš motivace. Nemyslím si, že to Dino Repeša udělal s nějakým vyloženě zlým úmyslem, ale v české lize se zkrátka ruce podávají po každém zápase. Proto jsme to brali možná trochu jako nesportovní chování. Chtěli jsme si z toho střetnutí vzít pozitivní věci, ale samozřejmě, že jsem hráčům říkal, že musí udržet disciplínu. To si myslím, že se nám povedlo, i přes vyhecovanost sedmého duelu a přesto, že jsme ho prohráli, a mohli jsme tak v závěru podlehnout nějakým emocím, se to nestalo.

SLUNETA Ústí - Pardubice, čtvrtfinále play-off KNBL, 6. zápas
VIDEO: Vyhrocené play-off! Prasárna proti našim divákům, soptil Hrubý

S disciplínou měl v sezóně problémy i Tony Hicks, s nímž jste měl po nesportovních chybách a také vyloučení důrazný pohovor…
Tony možná někdy působil nedisciplinovaně a byly chvíle kdy nám jeho rozhodnutí ztížily situace na hřišti, ale za mě to byl jeden z nejlepších Američanů, se kterými jsem tu v Ústí spolupracoval, a určitě bych ho tu rád viděl i na příští sezónu. Má charakter, v tréninku pracuje na výbornou, nic nevypustí, navíc se umí o basketbalu konstruktivně bavit a také o něm přemýšlet. Během toho pohovoru byl hodně vnímavý a po něm se opravdu zklidnil.

Tomáš Hrubý o triu cizinců za perimetrem
Budu mluvit na rovinu, u Tonyho i Krise se ukázalo, že byli trefou do černého, Spencer své kvality ukazuje dlouhodobě, takže se všemi třemi hráči jsme už samozřejmě mluvili ještě než odletěli domů. Vědí, že máme zájem o to, aby u nás pokračovali, teď bude samozřejmě na nich, jak se k tomu postaví a zda budou chtít dál hrát u nás. Všichni si teď chvíli od basketu odfrkneme, žádný deadline, do kdy bychom se měli dohodnout, jsme si zatím nestanovili.

O Spencerovi Svejcarovi se asi bavit nemusíme. Jaký je Kris Martin?
Já myslím, že všichni zahraniční hráči letos naplnili nebo dokonce předčili očekávání. Kris byl pro nás příjemné překvapení. Líbil se nám už loni v Kolíně, kde měl obrovský potenciál, ale samozřejmě to byl trochu risk. První utkání to nevypadalo úplně nejlépe, jevil se spíš jako velmi individualistý hráč, ale v průběhu sezóny se dokázal vyvíjet. Sice si stále bral některé těžké střely, ale už to nebyl typický Američan, hodně zapracoval na obraně a když chtěl, byl v defenzivě velice prospěšný pro tým. Myslím, že příští rok bude hodně zajímavým hráčem, ať už pro nás, nebo pro někoho jiného.

Ponechme stranou finanční stránku. Je šance tu zrovna tyto tři hráče udržet pro příští sezónu?
Se všemi jsem před jejich odletem mluvil, myslím, že jsme si během sezóny dokázali vybudovat nadstandardní vztahy přesahující basketbalové hřiště. Nebránili by se další spolupráci, ale i lidé zvenku vnímají úspěšné týmy a jejich stěžejní hráče, což je zrovna tento případ. O to je pak těžší vyjednávací pozice, víc je ale samozřejmě na vedení klubu.

Svejcar dostal nabídku reprezentovat Českou republiku… Bavili jste se i na toto téma?
Jasně! Pamatuji si, jak za mnou jednou ráno přišel před tréninkem do kanceláře, ukazoval mi telefon a říká ‚Kouči, potřebuju s vámi mluvit.‘ Nejdřív jsem se lekl, co se stalo za průser (smích), ale byla tam zpráva, že dostal české občanství. Byl z toho hrozně nadšený (úsměv), poněvadž ten proces byl opravdu dlouhý a náročný. Po konzultaci s ním jsem to volal jsem Jirkovi Welschovi, a ten následně předal informaci reprezentačnímu manažerovi. Ptali se mě na názor, zda by byl Spencer pro reprezentaci prospěšný. Řekl jsem jim svůj pohled, teď už je jen na lidech z reprezentace, zda ho pozvou na nějaký kemp či do širšího výběru, a pak na něm, co předvede. Já mu věřím.

Ať nemluvíme pouze o cizincích, jaký progres udělali letos mladí čeští hráči? Větší minutáž dostával v závěru jen Johan Haiblík…
V první řadě bych chtěl říct, že jsem spokojený s tím, jak přijali své role. Není lehké čekat na své příležitosti a hrát pár minut za zápas. I tak to ale vzali, podporovali tým, a když bylo potřeba, pomohli k úspěchu. Toho si opravdu vážím. Velké role hrají ve svých klubech v 1. lize, což svědčí o jejich kvalitě.

Nezastavitelný Spencer Svejcar (ve žlutém) v utkání proti Opavě. Sluneta Ústí - Opava, KNBL 2022/2023.
FOTO: Svejcar pálí, Ústí válí! Devátá výhra v řadě, Sluneta zlomila i vicemistra

Proč vás ale přesvědčil pouze Haiblík?
Šlo hlavně o zranění Daileyho. Johan je pro mě velice chytrý obránce se skvělými dispozicemi, jeden z nejlepších v jeho věku. Musí ale zapracovat na ofenzivě, kde má ještě stále mezery. Hodně těžkou pozici měl Honza Karlovský, který letos trochu trpěl. Chtěli jsme posílit podkošovou rotaci, proto přišel Dominik Heinzl, Honza ale patří podle mě k nejlepším pěti ofenzivním hráčům v 1. lize, kde ukazuje, že je velice dobrým basketbalistou. Narozdíl od Johnnyho ale musí zapracovat na obraně. Co se týče Honzy Maděry, po dlouhodobém zranění (přetržené vazy v koleni v minulé sezóně, pozn. autora) mu chvíli trvalo, než se do toho znovu dostal. Několikrát jsme spolu mluvili, ve druhé půlce ročníku mi pak říkal, že už si začíná víc věřit, nebál se nájezdů do vymezeného území. Důležité bude, aby v této práci pokračoval. Všichni to jsou kluci, kteří by spolu s Martinem Nábělkem a Láďou Peckou měli tvořit i v příští sezóně českou osu. A není to jen o nich.

Povídejte…
Zásluhu na úspěších v letošní sezóně mají i ti, o kterých se tolik nemluví, nebo nejdou tolik vidět. Obrovský kus práce odvedl náš kondiční kouč Pepa Pokorný, který je neskutečný profík a odvádí práci nad rámec svých povinností. Další poděkování si zaslouží Adam Křemeček, masér, který je le v podstatě naším fyzioterapeutem, Honza Moucha, jenž mi neskutečně usnadnil práci během play-off, kdy pracoval hodně u videa, a také doktoři, ať už pan Madar, nebo Karel Dvořák z Lovosic, jenž nám během sezóny pomohl dát dohromady Spencera Svejcara.

Vojtěch Zajíc ze SLUNETA Ústí nad Labem v nájezdu pro první ligové body v kariéře proti NH Ostrava
Sluneta jásala! Mladý Zajda vykročil po stopách slavného otce

Poslední otázka se týká programu, který vás a Slunetu čeká do začátku další sezóny…
Čeští hráči mají smlouvy do konce května, takže teď pracujeme čtyřikrát v týdnu na individuálních činnostech jednotlivce plus na posilovně, na níž není během sezóny tolik času. V průběhu června se pak asi kluci rozjedou na nějaké dovolené, nás přes léto čeká případné hledání nových hráčů nebo podpisy těch letošních, a samozřejmě práce s nějakými nadějnými mladíky.

Takže strávíte opět léto s basketbalem?
To úplně ne. Letos jsem skončil v pozici asistenta trenéra reprezentační dvacítky, protože to bylo časově už moc náročné s pozicí hlavního kouče Slunety. Chci se navíc věnovat nějakému osobnímu rozvoji a vzdělávání, mám domluvené nějaké semináře v zahraničí i u nás, plus bych se rád podíval na přípravu týmu, který ještě stále hraje. Například v Německu. V neposlední řadě pak chci konečně věnovat čas také své rodině, poněvadž ti si to zaslouží nejvíce. Mít doma tátu a manžela s tímto zaměstnáním není vždy jednoduché. Máme s manželkou dvě děti, takže jsou naplánované nějaké Čechy a po delší době je čas i na moře. Zejména šestiletý syn se těší, že konečně budu přes léto také trochu doma.