Jenže sportovní prostředí hodlá proti restrikcím bojovat. Důkazem budiž dopis, který byl zaslán ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému.

V nebývale kritickém oficiálním prohlášení, které podepsaly špičky tuzemského sportu, se píše: „Je potřeba vnímat pozitivní nezanedbatelné dopady sportu na společnost, které podle našeho názoru převyšují aktuální rizika.“ 

Deník už v minulých dnech zveřejnil apel osobností. Teď následuje tato forma, pod níž jsou podepsáni například Milan Hnilička (šéf Národní sportovní agentury) nebo Miroslav Jansta (předseda České unie sportu). A nejen oni - připojili se funkcionáři ze všech střešních organizací. Tedy i České obce sokolské, Sdružení sportovních svazů a Českého olympijského výboru.

Věc nevídaná - jindy rozhádaní sportovní funkcionáři našli společnou řeč (a společného nepřítele).

Čelní představitelé jen nekritizují, oni přišli i s návrhem, aby šlo sportovat dál, aspoň v rouškách nebo s antigenním testem. Navíc připravují projekt pro mladé sportovce, kteří by mohli trénovat, závodit, hrát nezávisle na situaci s koronavirem.

Sport je na okraji zájmu

Uzavření sportovišť bude mít negativní vliv nejen na celou společnost, ale hlavně na děti a jejich zdraví.

„Jsem moc rád, že se k nám ostatní střešní sportovní organizace přidaly,“ prohlásil Miroslav Jansta, předseda České unie sportu. V komentáři pro Deník pak dodal: „Ukazuje se, že sport je pro mnohé státní úředníky neznámou oblastí na okraji zájmu, přestože je nástrojem prevence.“ 

Možnosti sportování jsou návratem do 4. stupně systému PES hodně limitovány. Kromě uzavřených hal, bazénů a tělocvičen je totiž omezen rovněž počet lidí na venkovním sportovišti.

Platí to i na kluzištích, což je problém. Příklad z Prahy: na Vypichu spustili pořadatelé po návalu rezervace. Místa byla hned pryč. Příklad z Brna: ledová plocha Jošta letos nebude. Příklad z Liberce: veřejné bruslení není možné realizovat.

Funkcionáři jsou proto hodně rozezleni. „Nedostatečný pohyb má za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně motoricky zručná a má častěji potíže při psaní a čtení. Návyky a automatismy, které děti získávají ve sportu, se zúročují nejenom ve zdraví, sociální interakci, ale také v následném profesním životě,“ píše se v dopise pro ministra zdravotnictví.

Nástroj v boji proti pandemii

A nejde jen o obezitu a zdraví, podle expertů tohle všechno způsobí miliardové škody českému hospodářství, a to například kvůli absenci v zaměstnání, neschopnosti práce v týmu a dodržování pravidel, K tomu chabá fyzická výdrž a další negativní faktory způsobené nedostatkem přirozeného pohybu.

„Chápeme sport jako důležitý nástroj v boji proti pandemii,“ prohlásil Jansta.

Otázkou je, jak ministerstvo zdravotnictví zareaguje. Blatný byl ve čtvrtek v poslanecké sněmovně konfrontován právě s těmito argumenty, nicméně odpověděl neurčitě. Údajně proti sportu brojit nechce.

„Když srovnáme tuto aktivitu s aktivitami v obchodech a pohybem na pracovišti, tak bohužel musíme konstatovat nepříznivou kombinaci toho časového a distančního faktoru společně se zvýšenou mírou dechové aktivity a frekvence, která v tom smyslu posouvá sport především v jeho volnočasové a neorganizované aktivitě do rizikové skupiny," uvedl.

Podle informací Národní sportovní agentury ale dopis Blatný přijal a přečetl, dokonce si ve svém programu udělá na funkcionáře čas. 

Sport tak ještě možná má naději…