Vkládali do něj velké naděje, spoléhali na něj, měl důvěru. Ústečtí volejbalisté měli pod taktovkou nového nahrávače Jakuba Ulče dojít po dlouhých letech do play off, jenže očekávaný „sukces" se nedostavil. A jak Severočeši kráčeli od porážky k porážce, čtyřiadvacetiletá posila se začala vytrácet ze sestavy až v posledních zápasech s Karlovarskem a Kladnem už skoro vůbec nehrála.

„Není to o tom, jestli hraju, nebo nehraju," říká klidným hlasem Ulč. „Momentálně nejsme v situaci, kdy bychom předváděli dobré výkony, a od toho se to odvíjí. My teď hrajeme o život! Já už jsem hrál o záchranu a nechci to zažít znovu. Nechceme být poslední a věřím, že poslední nebudeme."

Prozradíte, proč nehrajte?

Zajímavá otázka (pousměje se). Na to asi nebudu odpovídat, to je spíš na trenéra. Zdravotní problémy za tím nejsou. Od začátku sezony mě trošku bolí koleno, ale to mě nelimituje.

Může být tím důvodem to, že se pod vaší taktovkou nedaří?

Hledá se nějaká sestava, musí se vyzkoušet všechno. To není o tom, jestli hraju, nebo nehraju. Je to o sedmi hráčích, kteří jsou v jednu chvíli na hřišti. Pokud nebudu hrát a bude se vyhrávat, tak budu šťastný úplně stejně, jako když budu na hřišti. A když se bude prohrávat, tak šťastný nebudu. Je to týmový sport. Proti Karlovarsku to nebylo o nahrávání, prostě nás rozdrtili servisem. V tu chvíli je nahrávač jen od toho, aby běhal a sbíral balony. Je pravda, že na tréninku mi to nešlo tolik, kolik bych chtěl, tak dostávají prostor ostatní. Je to sport.

Jakub Ulč.Zdroj: DeníkMěli jste ambice na play off a jste s jednou výhrou suverénně nejhorší…

Nečekalo se, že výsledky budou takové. Přípravu jsme odehráli v dobrém rozpoložení a dokonce si troufám říct, že v přípravě jsme hráli líp než teď. Nevím, čím to je. Samozřejmě s těmi porážkami je to trošku na hlavu, nikdo nechce být poslední. Já jsem to už zažil jako šestnáctiletý kluk v Brně. Když to tam krachovalo, tak jsme to my mladíci zachraňovali. Pak jsme ještě byli poslední ve Starém Městě, ale tam to bylo dané financemi.

A teď hrozí, že budete do třetice bojovat o záchranu…

Nechci to zažít znovu! Pro každého hráče je to špatně, když hraje o poslední místo s tím, že se sestoupí do první ligy, což je ryze amatérská soutěž. Nechci říct, že je to potupa, ale je těžké na psychiku hrát s někým, kdo nemá co ztratit, a vy se tím živíte. Nechceme být poslední a já věřím, že nebudeme. O tom žádná. Kvalitu máme a doma můžeme hrát s každým. Ještě se to může změnit. Neházet flintu do žita a snažit se, nic jiného nám nezbývá.

Vnímáte to tak, že jedna výhra vás může nakopnout?

Samozřejmě. Tenkrát v Brně, když odešly peníze, tak jsme měli jeden bod asi po čtrnácti zápasech. Začali jsme hrát vyloženě mladí, šestnáct, sedmnáct osmnáct let, a najednou jsme vyhráli tři čtyři zápasy. Vždycky se to dá zvrátit. Všechno je možné, tak proč bychom teď nemohli porazit Liberec?

Je vidět, že si moc nevěříte. Je to už nějaký blok v hlavě?

Není to o hlavě. Každý cítí, že je to špatné a hůř se hraje, když prohráváte. Mentalita v týmu je jiná, když prohráváte a říkáte si: Sakra, teď už musíme nějaké body urvat. My hrajeme o život! My hrajeme o to, abychom nebyli poslední. To je náš cíl.

Dá se mluvit o dece?

Těch proher je hodně, ale neviděl bych to tak skepticky. Nemůžeme sklopit uši a nehrát. Teď nám to s Kladnem a Karlovarskem nevyšlo, ale v zápasech předtím jsme vždycky vyhráli set, a na tom musíme stavět. Nemůžeme se dívat na to, co jsme udělali špatně, ale na to, co jsme udělali správně. Z chyb se poučit, ale dívat se dopředu. Ještě není ani půlka soutěže. Nebudeme sklánět hlavu, musíme hrát dál. Individuálně nejsme špatní hráči, ale jako týmu nám to skřípe v komunikaci, chybovosti. Nejsme špatný tým, ale musíme to prodat a zlepšit týmovost.

Vy jako kapitán týmu k tomu máte co říct, že?

Samozřejmě se o tom v kabině bavíme. Říkáme si, co zlepšit, co udělat jinak, aby to šlo. Teď to nebylo vidět, ale v některých individuálních činnostech jsme se trochu zlepšili. Doufám, že se budeme lepšit i nadále. Je to o tréninku, tam musíme natrénovat to, co pak prodáme v zápase. Pokud na tréninku budeme hrát špatně, tak v zápase to pak nenajdeme. Každý musí začít od sebe, být pozorný a bojovat o každý další den. My se tím živíme a musíme bojovat hlavně za tým, ale také každý za sebe.