Například skupina Unipetrol pokračuje v investicích a rozšiřování výroby. Kromě rafinérie v Kralupech začala vyrábět letecké palivo také v Litvínově. Firma tím zvýší své výrobní kapacity pro letecké palivo o 30 procent na zhruba 200 tisíc tun ročně. Investice přesáhla 100 milionů korun.

„Výrobu leteckého petroleje v Litvínově jsme zvažovali několik let. V minulosti investiční a obchodní model této výroby nepřekročil hranici realizovatelnosti, ať už kvůli vlastnickým poměrům v litvínovské rafinérii, či podmínkám na trhu. To se však v posledních letech změnilo,“ popsal mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.

Výroba a prodej JET A-1 je podle něj z hlediska ziskovosti vysoce atraktivní. „Vyšší poptávka na trhu po tomto palivu nám umožnila rozšířit výrobu leteckého petroleje z Kralup také do Litvínova. Od května jsme přešli do ostrého provozu,“ řekl Kaidl.

Letecký petrolej vyrobený v litvínovské rafinérii se převáží nákladními vlaky do centrálního skladu pohonných hmot letiště v pražské Ruzyni u obce Středokluky. „Jsme připraveni leteckým petrolejem zásobovat také jiná letiště v České republice i blízkém či vzdálenějším zahraničí, jako jsou například letiště v Drážďanech, Lipsku, Krakově či v Bratislavě a Košicích,“ podotkl Kaidl s tím, že výrobní areál v litvínovské rafinérii se pro výrobu leteckého petroleje nemusel nijak významně přizpůsobovat.

Unipetrol je jediným výrobcem leteckého paliva JET A-1 v České republice. Toto palivo je vhodné pro většinu proudových letounů. Unipetrol jej ve spolupráci s mateřskou společností PKN Orlen dodává na pražské letiště Václava Havla nebo Správě státních hmotných rezerv.

Areál ústecké Spolchemie.

Areál ústecké Spolchemie na archivním snímku.  Foto: Deník/Roman Nešetřil

Ústecká Spolchemie po 39 letech odstavila amalgámovou elektrolýzu a za zhruba dvě miliardy korun postavila novou. Modernější, výkonnější, a hlavně bezpečnější membránovou elektrolýzu, která funguje od minulého roku.

Při výrobě chloru v Ústí se tak už nepoužívá jedovatá rtuť. Z pravidelné zprávy hodnocení dopadů na životní prostředí v roce 2017 vyplývá, že ačkoli se meziročně počet zdrojů znečištění ovzduší zvýšil o 6 %, došlo za stejné období zároveň k celkovému poklesu emisí o dalších 18 %.

„Od roku 2009 tak Spolchemie snížila své emise do ovzduší o více než 65 %. Nejvýraznějšího zlepšení se dočkaly parametry emisí oxidu síry, tuhých znečišťujících látek a díky spuštění nové ekologické membránové elektrolýzy i rtuti a chloru,“ řekl mluvčí Spolchemie Jan Charvát. Spolchemie provozuje dvě biologické čistírny odpadních vod a zároveň využívá i městskou čistírnu v Neštěmicích.

V roce 2017 vyprodukovala firma 6 745 tun odpadů, což znamená mírný nárůst. „Způsobeno to bylo nicméně rozjezdem nové membránové elektrolýzy a návaznými změnami v prosazení výrobních kapacit. V dalších letech je očekáván opět postupný pokles. Podstatná část produkce nebezpečných odpadů je spalována ve vlastní a moderní spalovně. Téměř 7 % odpadů bylo vloni recyklováno,“ doplnil Charvát.