Martin Tojnar se se svou současnou manželkou poznal před několika lety, kdy jako nejlepší prodejce vyhrál zájezd do Norska. S odstupem času to považuje za výhru životní, neboť jeho žena vyhrála také, ale za kolínskou pobočku. Strávili spolu netradiční dovolenou, během které slovo dalo slovo a Martin s Petrou se poznali blíže. Dnes jsou už pět let manželé a mají syna.

Návrat z dovolené byl pro oba odlišný, jelikož Petra nebyla o vztahu stále přesvědčená. „Jezdil jsem za Petrou do Kolína a přesvědčoval ji o svých kvalitách. Po několika měsících, kdy jsme se rozhodli žít spolu, jsem jí vyjednal přestup na ústeckou pobočku," vzpomíná Martin.

„Když nechceme, tak se nevidíme."

Vztah na pracovišti netajili. „Přijde mi to normální. Kolem nás se tvoří mnoho vztahů v rámci pracovního prostředí. My máme navíc s manželem tu možnost, že když nechceme, tak se nevidíme, protože jsme každý na jiném sále a na jiné pozici," říká Petra. Oba se shodují, že pracovat a žít spolu musí mít nějaký řád. „Pokud se svou polovičkou pracujete a žijete, není úplně dobré vidět se pořád. Co si budeme povídat, může poté přijít i ponorka," potvrzuje Martin. Společně také doporučují, že je dobré oddělit pracovní a soukromý život. „Když se v práci nezabýváte pouze prací, váš výkon nemůže být nikdy 100% a to stejné platí i doma," říká ze své zkušenosti Martin.

Jak přežít vztah
na pracovišti
• Neprozrazujte vztah v práci hned v začátcích
• Stanovte si mantinely mezi pracovním a intimním životem
• V práci se vyhněte přílišným projevům náklonnosti
• Nedávejte své polovičce přednost před ostatními podřízenými
• Případné rozepře či rozchod řešte civilizovaně
• Neranděte na firemní náklady
• Neseparujte se od kolektivu
• Nepište si soukromé zprávy v e-mailové poště

Oba jsou se svou prací spokojení a už mají zajetý systém, jak zvládat práci spolu s rodinným koloběhem. Pro Petru je sice náročnější vše zvládat, ale v práci jí nabízejí možnost jiného plánování směn, vzhledem k tomu, že má syna. Martin už postoupil z operátora na pozici specialisty řízení call centra. „Mám to snazší než žena v tom, že mám směny jen tak, jak si je naplánuji já. Můžeme to tak vždy nějak skloubit," vypráví Martin.

Manželé Tojnarovi už pracují v call centru několik let. Oba potvrzují, že je práce baví. „Začátky pro mě byly náročnější, ale teď už mi přijde komunikace se zákazníky běžná," uvádí Petra a dodává: „Navíc vzhledem k platovým průměrům žen v Ústeckém kraji je to práce dobře placená. Vyhovují mi benefity společnosti a její stabilita."

I Martin je spokojený hlavně s tím, že jeho práce není stereotypní a že nikdy neměl ve společnosti za těch 9 let žádné problémy.