Obiloviny a řepka jsou zralé a jejich sklizeň se proti loňskému létu, které bylo extrémně suché a pro žně ideální, nepříznivě protahuje.

Jeden z největších pěstitelů obilovin v litoměřickém okrese, společnost Astur Straškov, má zatím sklizenu jen čtvrtinu ploch.

„Ve středu jsme vyjeli z celou kavalérií sklízecí techniky do polí jen na hodinu a teď budeme čekat, až porosty proschnou. Při současné vlhkosti vzduchu a předpovědi dalších přeháněk to může trvat několik dnů. Část Podřipska, kde hospodaříme, je známa velkými srážkovými rozdíly, což bylo patrné i ve středu. Na některých místech napadlo jen pět milimetrů na metr čtvereční, v katastru Přestavlk to však bylo sedmkrát víc," uvedl Miroslav Novák, ředitel společnosti Astur.

KONSTRUKCE chmelnic na Litoměřicku prodělaly při středečním přívalovém dešti další zatěžkávací zkoušku. Včera údržbářská parta ZD Liběšice vyjížděla do tří zamokřených chmelnic k opravám horizontálních tažných vodičů.

Vláhu potřebovala zejména cukrovka, veškerá zelenina a také chmel, jehož sklizeň se kvapem blíží. „Počítáme, že bychom začali zhruba za měsíc. Zdá se, že výnosy budou dobré, určitě větší než loni, kdy jsme po úrodných letech zaznamenali značný propad. Středeční přívalový déšť nám chmelnice zavlažil, ale na některých místech s přispěním větru porosty poškodil. Déšť a příznivé teploty podporují i růst plevelů, proto se provádí téměř nepřetržitě jeho likvidace, a to výlučně mechanicky," řekl na dotaz redakce Martin Kala, agronom – chmelař ZD Liběšice.

Pracovníci společnosti Polepská Blata v Polepech včerejší přívalový déšť sledovali s obavami. „U nás včera napadlo na metr čtvereční 30 litrů vody, a to je pro porosty chmele, které jsou v současné době pěkně olistěné, pořádná zátěž. Stav chmelnic po středeční přeháňce budeme teprve hodnotit, snad nepřičteme další škody," uvedl Jiří Špringl, ředitel společnosti Polepská Blata, která se zaměřují výlučně na pěstování chmele, zaznamenala před dvěma měsíci při krupobití jedny z největších škod, převážná část porostů měla od 50 do 100 procent uražené hlavy.

„Díky velkému úsilí, kdy naši pracovníci rovnali ručně spadlé pazochy, se podařilo rostliny vrátit k životu. Výkon rostlin je však zcela jiný než při standardní asimilaci. Důležité je, jak rostliny zakvetou, jakou vytvoří hlávku a jestli bude vůbec použitelná. Několik chmelnic, které nebyly poškozeny, vykazují velmi dobré nakvetení a rostliny jsou zdravé. Budeme se snažit tento stav udržet při současném počasí, které je příznivé i pro rozmnožování škůdců, jako je peronospora," dodal Jiří Špringl.