Primátorka Brna Markéta Vaňková: Investice jsme nezastavili

Byl tentokrát větší problém sestavit finanční plánu kvůli koronaviru a vládním opatřením včetně daňových změn?
S předchozími roky to bylo nesrovnatelné, něco podobného jsme zatím nezažili. Brno bude letošní rok hospodařit s příjmy 13,8 miliardy korun a výdaji 15,3 miliardy korun. Museli jsme nyní v důsledku covidu počítat s výrazně menšími příjmy. Na druhé straně jsme nechtěli zastavit zásadní investice, které máme naplánované.

S tím souvisí to, že jsme museli počítat s minimálně tříletým výhledem, protože všechny projekty není možné dokončit za rok. Už v minulosti jsme plánovali, že využijeme externího financování. Nebylo to tedy pouze v důsledku koronavirové krize. Budeme si brát úvěr ve výši dvou miliard korun. Úvěrový rámec máme pět miliard, takže ho letos nevyčerpáme ani z poloviny. Plnění rozpočtu budeme bedlivě sledovat a každý měsíc přesně vyhodnocovat. Zejména k daňovým příjmům. Jsme připraveni, že pokud bude oproti plánu lepší, budeme přidávat další investiční akce. To je ve srovnání s minulostí novinka.

Expert na dluhy: Vláda si kupuje čas, obrovské zadlužení lidí přijde po volbách

Došlo v důsledku pandemie koronaviru k poklesu příjmů, růstu výdajů?
Výdaje příliš nevzrostly, z úrovně města jsme neměli povinnost podnikatelům cokoliv kompenzovat. Spíš záleželo na dobré vůli radnice, pokud například poskytla podnikatelům úlevy na nájemném v provozovnách patřících městu. Také jsme podporovali gastroprovozy a spolu s městskými částmi jsme jim prominuly pronájmy za předzahrádky. Kulturním zařízením a cestovnímu ruchu jsme pomáhali různými kampaněmi. Těmito opatřeními jsme se snažili ulevit firmám hlavně při první vlně epidemie. (prosím doplnit alespoň přibližnou celkovou částku, říkala jste, že to byly zřejmě nižší desítky milionů korun). Negativní dopad na rozpočet představují nižší daňové výnosy, které poklesly asi o dvě miliardy. Čísla se stále vyvíjejí.

Co kompenzace za daňový balíček. Budou Brnu stačit?
Původní dopad na městský rozpočet byl vyčíslen na 960 milionů. S dodatečným zvýšením slevy na poplatníka to budou další stovky milionů. Nicméně je tam ona osmdesátiprocentní kompenzace od státu, takže by to mělo být méně. O kolik přesně přijdeme, se ukáže v příštích měsících, budeme to sledovat.

Zvažovali jste kvůli propadu příjmů také možností zvýšit ceny služeb, nájmy, daně, různé poplatky? 
Při přípravě rozpočtu to bylo velmi diskutované. Nabízelo se mimo jiné zvýšení poplatku za komunální odpad, kde je ještě prostor pro nárůst. Zvažovali jsme i zdražení jízdného v městské hromadné dopravě a zvýšení daně z nemovitosti Nižší daňové příjmy bylo potřeba nějak vykompenzovat. Nakonec bylo ale rozhodnuto, že město žádnou ze tří možných cest nepůjde a příjmy zajistí především prodejem zbytného majetku. 

Chystáte se tedy něco prodat? Jakou částku z případného prodeje chcete získat? 
Je možné, že získáme více než miliardu korun. Zvažujeme prodej Technologického parku, což je společnost, která je stoprocentně vlastněná městem. Dříve nám patřil pouze poloviční podíl a těsně před vypuknutím epidemie koronaviru jsme dokoupili druhou polovinu. Záměrem města bylo Technologický park vlastnit a rozvíjet. Nicméně změněná situace, hlavně propad v příjmech, změnil pohled města. V prodeji firmy vidíme vysoký zdroj příjmů. Společnost není nezbytně nutná pro poskytování základních potřeb obyvatel Brna, jako je zajištění tepla, spalování odpadů nebo veřejná doprava. Počítáme i s dalšími prodeji městského majetku, kde ale možný výnos není tak velký jako u Technologického parku.

Poloviční podíl stál v minulosti kolik?
Zhruba 550 milionů korun. Nyní zpracováváme znalecký posudek na cenu Technologického parku. O prodeji ještě budeme jednat v rámci koalice, jaká prodejní cena je pro město akceptovatelná. Samozřejmě to musí odpovídat dvojnásobku částky, za níž jsme koupili poloviční podíl. 

Dojde k prodeji již v letošním roce?
Kroky k prodeji činíme, s penězi v zásadě počítáme už letos. Kdyby se ale transakce posunula až na příští rok, zvládneme to.

Ekonomka Danuše Nerudová: Bez reformy klesnou důchody o pětinu

Stát na svém provozu letos neušetří prakticky nic, vláda naopak hodlá dál zvyšovat zadlužení země, které letos přesáhne 40 procent HDP. Mohou se samosprávy chovat podobně?
Obecně mohu říct, že snižování provozních výdajů je velký problém. Značnou část tvoří platy zaměstnanců, které jsou pevně stanovené, a vláda je navíc navyšuje. Když nastala koronavirová krize, měla jsem cíl, aby provozní výdaje Brna byly letos na stejné úrovni jako loni. Už to bych považovala za úspěch, protože každoročně docházelo k navyšování. 

Došlo tedy k dalšímu navyšování? Nebo se Vám podařilo růst zastavit?
Nejen to. Provozní výdaje jsme dokonce snížily o pět procent. Byly to ale dlouhé a složité debaty, protože jsou oblasti, kde se velmi obtížně šetří. To považuji za velký úspěch. Zastupitelé, kteří pracují pro město na plný úvazek, si zároveň o pět procent snížili odměny, byť to v celkovém objemu rozpočtu není závratná částka. Uvolnění členové zastupitelstva, kde jsou částky pevně dané a nelze je snížit, jsme se dohodli na odvádění pěti procent z příjmů ve prospěch různých fondů. Například já přispívám Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje. 

Nejenom Brno, ale i další města vládu opakovaně varovala, že kvůli daňovým propadům a také daňovému balíčku budou mít potíže s naplánovanými investicemi. Co letos a v dalších letech chystáte? 
Zcela zásadní jsou dopravní investice. Nejsme na ně ale sami, většinou máme několik spoluinvestorů, jako je Ředitelství silnic a dálnic nebo Dopravní podnik města Brna. Prvořadé je pokračovat v prodloužení tramvajové trati do Bohunic. Stavbu za 1,4 miliardy korun s šestisetmetrovým tunelem zahájenou loni chceme dokončit příští rok. Další klíčovou investicí je rozšíření velkého městského okruhu. Zahájili jsme druhou etapu v ulici Žabovřeská, což je pro dopravu v Brně zcela zásadní. 

Chystáte v letošním roce investice -  72 milionů do rekonstrukcí tří škol. Počítáte také s novým bazénem v Lužánkách za 205 milionů. Budou na to vůbec peníze?
Co se týče investic mimo oblast dopravy, jde o Janáčkovo kulturní centrum. Půjde o objekt pro Filharmonii Brno. Už je hotová první etapa, která spočívala ve výstavbě podzemních garáží. Počítáme i s opravami škol a bazénem v Lužánkách. Vedle toho chceme zahájit investici do multifunkční haly. Říkalo se jí také hokejová, protože hokej má být hlavním sportem, které se tam bude provozovat. Hala ale bude určena i jiných sportům, koncipujeme ji i pro kulturní akce.

Sezona je ztracená, zní z Jeseníků. Možná dojde i na soudy

V hlavním městě se posledních několik let diskutuje o výstavbě bytů, které drasticky chybějí. Jak toto řešíte v Brně?
V Brně máme relativně velké problémy s výstavbou nových bytů. Souvisí to s územním plánem, který je zastaralý a limituje rozvoj. Nyní vytváříme nový plán, který musí být schválený do konce roku 2022. To považuji za nejvýznamnější úkol současného volebního období.  

Souvisí s tím to, že řada pozemků, které by byly vhodné pro bytovou zástavbu, nemohou být využity. Je to proto, že jsou v záplavových oblastech a musí být zabezpečeny protipovodňovými opatřeními. 

Kolik bytů tedy město postavilo?
Za poslední roky to byly projekty, které zahrnovaly desítky bytů. Loni byl například dostavěn obytný dům v ulici Vojtova. Do budoucna plánujeme větší výstavbu bytů, ale ta do komunálních voleb v roce 2022 není reálná. Pokud budou peníze, doufám, že se rozběhne.

Jak funguje spolupráce s developery? Často si na ní stěžují obě strany…
Snažíme se podporovat developery, nyní připravujeme jasná pravidla pro spolupráci. Chceme, aby kromě samotné výstavby objektů, byly projekty více prospěšné pro občany. Jedná se například o parky, hřiště nebo školky a školy.

Vraťme se opět k pandemii, která bude hlavním tématem i letošního roku. Jak je vedení města spokojeno s očkovací strategií vlády? Co Brno pro boj s pandemií dělá samotné?
Hlavním partnerem pro město není vláda, ale kraj. Jsem členkou krajského krizového štábu, takže situaci přímo sleduji a případné problémy řeším s kolegy. Co se týče vládní strategie, je opravdu spousta nejasností. A to i takových, které nám komplikují samotné očkování. 

Na druhé straně to, co se děje v Brně a celém regionu hodnotím velmi kladně. Ve spolupráci s krajem a Fakultní nemocnicí Brno se nám vakcinaci daří rozjíždět. Je to i díky záložní nemocnici na Výstavišti Brno, kde je očkovací centrum. Myšlenka vznikla na radnici už při jarní vlně koronaviru. Tehdy jsme , kdy jsme s obavami sledovali vývoj v Itálii i jinde, kde měli katastrofální nedostatek lůžek.

Jen krachy? Omyl. Plzeňský podnikatel na Šumavě otevřel restauraci

Praha platí za pronájem haly na výstavišti v Letňanech, kde má polní nemocnici, desítky milionů korun. Jak je na tom Brno?
Výstaviště Brno je společnost stoprocentně vlastněná městem, což je velká výhoda. Za to, že je v areálu umístěna záložní nemocnice, nemusíme platit ani korunu. Naštěstí jsme zařízení až dosud nemuseli využít. Ale ve chvíli, kdy se začalo hovořit o dostupnosti vakcín, jsme znovu ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno připravili očkovací centrum.    

Oproti jiným městům jsme měli velkou výhodu v tom, že budovu jsme měli už nachystanou a nemusíme teprve připravovat projekt. V první polovině měsíce jsme spustili zkušební provoz a naočkovali policisty a hasiče. Celé to provádí personál nemocnice. Myslím, že to dělá naprosto perfektně. Jsem ráda, že velkokapacitní očkovací centrum pro občany máme. Co se týče seniorů, očkujeme je už od konce prosince přímo v sociálních zařízeních. První dávku vakcíny už dostali všichni.

Potřebovali byste tedy – stejně jako zbytek země - víc očkovací látky?
Určitě. Také by vláda měla jasně říct, kdo přesně může být v první vlně očkován.

Kdybyste měli neomezené množství vakcin, za jak dlouho by se podařilo naočkovat všechny obyvatele Brna?
Velkokapacitní očkovací centrum by mělo zvládnout 3600 osob denně. Takže při celkovém počtu obyvatel Brna, kterých je 380 tisíc, by to trvalo přes tři měsíce. Samozřejmě do toho nepočítám lidi, kteří se očkovat nechtějí. Na zvýšené dodávky vakcín bychom ale zcela jistě dokázali reagovat.

Co Veletrhy Brno? Za loňský rok očekávají ztrátu 280 milionů korun. Udrží se tato společnost?
Udržet tuto městkou firmu je jednoznačná priorita, počítáme s pořádáním veletrhů. Už jsme si nechali zpracovat analýzu, jestli bude mít výstavnictví a veletržnictví potenciál do budoucna. Vychází z ní, že společnost Veletrhy Brno se vyplatí podporovat, aby se po odeznění pandemie mohla vrátit k činnosti. 

Jak ji chcete podpořit? Máte už nějakou představu?
Jeden z možných kroků, k němuž pravděpodobně přistoupíme, je v zadní části výstaviště postavíme onu multifunkční halu pro hokejisty, další sportovce a také pro kulturní akce. 

Zpátky do kondice: Olomoucké studio využívá k tréninku vesmírné technologie

Ještě se zeptám na letošní ročník světoznámého Moto GP. S letošním ročníkem je definitivně konec?
Promotér závodu požadoval opravu Masarykova okruhu neboli samotné dráhy, která by stála minimálně 100 milionů korun. My jsme se oproti tomu snažili dohodnout i s vlastníkem okruhu.

Byli jsme připraveni přispět třiceti miliony, a to na samotné pořádá akce. Následně jsme navrhli, že rekonstrukci zaplatíme, ale pod podmínkou výhledu na dalších pět let. Jednání se bohužel nepovedla, protože promotér přišel s naprosto neakceptovatelnými podmínkami. Pomoc navíc odmítlo i ministerstvo pro místní rozvoj, přestože stát má ze závodu velké daňové výnosy. Letos se tedy Velká cena České republiky konat nebude.