Mlsného Filipa si všiml i známý kuchař Roman Vaněk, který o něm natočil reportáž pro svůj pořad Jídlo s.r.o.

„Roman je milovník dobrého jídla obecně, a pokud mi on řekne, že si sedl z našeho angreštu s kardamonem na zadek, tak je třeba to brát vážně,“ usmíval se Jan Heřmánek, který ve svých džemech hledá zajímavé kombinace ovoce a koření.

Jak vzniklo natáčení pořadu Jídlo s.r.o. Romana Vaňka?
Roman Vaněk si naše džemy nejdříve ochutnal a pak i objednával další. Patrně mu zachutnaly tak, že si řekl, natočíme o tom další díl jeho pořadu. Točili jsme spolu na téma hruškový džem s vanilkou. Za sebe mám pocit, že jsme si den užili maximálně a ukázali jsme i filozofii vaření našich produktů.

Často říkáte „máme spadeno na chuť“. Přibližte nám tento slogan více.
Snažíme se ke každé surovině přistupovat tak, abychom k ní našli to nejvhodnější koření nebo ji rovnou uvařili za účelem párování k jinému jídlu. Například zrovna ten angrešt s kardamonem se hodí ke grilovaným nebo jiným sýrům. Letos jsme uvařili také ovocnou hořčici. Hruška, hořčice a křen. Tohle už není klasický džem, ale pokud ho spojíte opět se sýry, nebo parmskou šunkou, získáte úžasnou chuťovou kombinaci. Zrovna tak se nemusíte bát přidat naši meruňku s višní a badyánem do dýňového pyré. Jídlo není dogma, že jenom tahle cesta je možná, a je třeba zkoušet i nové kombinace, jen tak můžete nalézt něco nového. Proto říkám, že máme spadeno na chuť.

Kromě džemů jste začali vyrábět i grilovací omáčky. Jaký je o ně zájem?
Je to tak, v letošním roce jsme začali vařit také grilovací omáčky, které neobsahují žádné emulgátory, dochucovadla a jiné chemické sloučeniny. Základem je vždy ovocná a zeleninová složka, ocet, cukr a koření. Ladil jsem je poměrně dlouho a zatím jsou ohlasy pozitivní, ale chuť je subjektivní.

Ilustrační foto.
Med, vuřt, mošt. Regionální výrobci se ucházejí o značky kvality a poctivé práce

Chcete ještě rozšiřovat výrobu o jiné produkty?
Ano, pořád máme v plánu i další produkty, ale vždy jde o to vydržet a najít nejlepší metodu a chuť. A to chce svůj čas. Nyní si hraju s hořčicemi, ladím několik druhů paštik, a hlavně koukám kolem sebe, bavím se s kamarády a šéfkuchaři, kteří mě hodně posouvají. Letos bych také rád uvařil i několik druhů džemů, které nebudou zcela standardní, ale zase to chce čas.

Dá se prodávat vaše zboží jen přes online shop, nebo je lze vidět i na pultech obchodů?
Naše produkty lze koupit přes náš e-shop, ale dopředu říkám, nejsme Mall a čekací doba je v řádech týdnů. Poptávka je poměrně velká a naše možnosti jsou omezené. Dále je možné naše džemy koupit i v několika prodejnách, kdy si pečlivě vybíráme naše prodejce. Chceme od nich férové jednání a společný zápal. Neposlední možností jak nakoupit naše produkty je i několik farmářských trhů a food festivalů, ale těch je opravdu jenom pár.

Proč obchodní řetězce v Česku nemají k prodeji regionální produkty, tak jak je to oběžné v Rakousku nebo Itálii?
Nyní se řeší kvalita potravin v našich obchodech a všichni se diví, jak je možné, že se sem vozí méně kvalitní potraviny. Je to jednoduché, protože je lidé kupují a zároveň nevytvářejí tlak na prodejce. Prostě koukají na cenu a berou to, co je. Velké řetězce se vymezují hlavně cenou. Což u produktu, jako je náš, není ani možné. Zde je kvalita a náročnost vaření tak velká, že produkty tohoto typu nemohou stát stejně jako průmyslově vyráběné. A protože prodejcům jde vždy nejprve o zisk, tak prostě malé pulty s regionálním produktem nenajdete. Asi bych jim to neměl za zlé, pokud by právě velké supermarkety nestály za koncem malých prodejen.

Ilustrační foto
Zlá chřipka ovládá Ústecký kraj a bolí

Jak je těžké se dostat na pulty velkých řetězců? A jak je to s farmářskými obchody?
Velké řetězce nezajímají producenti, jako jsem já. Což je pochopitelné, nejsem schopen pokrýt všechny jejich prodejny. A sítě farmářských prodejen poněkud zaspaly dobu. Zejména v našem oboru vaření džemů a marmelád patříme v současné době na světovou špičku. Nicméně na regálech tyto produkty nenajdete, zato tam jsou již 5 let stejné značky, které mě svou kvalitou a chutí moc neoslovují. Ale abych nebyl moc kritický, ke zlepšení dochází, ale na můj vkus zbytečně pomalu. V březnu se Mlsný Filip objeví na pultech řetězce Billa v Ústeckém kraji jako regionální potravina.

Kam byste chtěl vaši produkci posunout? Co je k tomu potřeba udělat?
Primárně nám jde o udržení kvality. Zní to jako klišé, ale s růstem produkce může dojít k tomu, že jste nuceni začít hledat kompromis kvality. Já pořád vařím naše produkty sám a stejně tak sám objíždím ovocnáře, kteří nám dodávají ovoce. Hlídám zkrátka kvalitu. Začal jsem s určitým zápalem a chutí vytvořit značku, která bude symbolem kvality všech produktů, které uvaříme. Bez kompromisu a náhražek.

Ilustrační foto
Máme dvakrát menší marže než velké řetězce, tvrdí malí prodejci potravin