Zdroj: REGIOV letech 2021 až 2027 bude v programu Česko–Sasko k dispozici zhruba 142 milionů eur.

Na peníze si přitom může sáhnout nejen Ústecký kraj, ale i další regiony sousedící se Saskem, tedy kraj Liberecký a Karlovarský.  

Program má čtyři různé podkapitoly, které jasně ukazují, kam budou peníze směřovat. Jedná se o inovace a konkurenceschopnost, změnu klimatu a udržitelnost, vzdělávání a cestování.  

K objemnějším podkapitolám patří ochrana klimatu a životního prostředí, na kterou půjde téměř 40 milionů eur.

Více prostředků, a to 64 milionů eur, je vyčleněno už jen na sekci vzdělávání a cestovního ruchu, kam spadají i nákladné projekty jako renovace historických staveb či investice do infrastruktur.

Nové hasičské vozy i lepší prevence vzniku požárů

Přibližně dvanáct milionů eur je určeno přímo na řešení dopadů klimatické krize. Příkladem jsou rozsáhlé lesní požáry, jakým byl ten, který před rokem postihl České Švýcarsko. Program počítá s prevencí – například s důslednější protipožární kontrolou správy národních parků.

V plánu jsou však i investice do lepšího vybavení Hasičského a záchranného sboru (HZS) Ústeckého kraje. Když se loni v červenci rozhořel na Mezné Louce požár, byli to právě děčínští hasiči, kteří dorazili na místo jako první. 

Iva Dvořáková, radní Ústeckého kraje, zastupitelka statutárního města
Za socioekonomické problémy Ústeckého kraje Zelená dohoda nemůže

Připravované investice potvrdil i mluvčí ústeckých hasičů Lukáš Marvan. Upozornil však, že německá strana nemá podobně centralizovaný hasičský sbor jako Česko, projekt se proto může zkomplikovat.

„Přípravy směřují k propojení informačních systémů operačního řízení nebo k nákupu specializované techniky. Projektové partnerství je problematické z důvodu odlišné struktury obou zemí, kdy HZS ČR nemá na straně Saska jednoznačného partnera,“ uvedl Marvan.

A dodal, že v současné době nemají ústečtí hasiči žádný projekt hrazený z Interregu, který by se zaměřoval právě na operační řízení při hasičských zásazích.

Studijní obor zelená energetika

Tématem číslo jedna je bezpochyby transformace regionu z uhelného na „zelený“. V zásadě jde o postupné odstřižení se od energie vyráběné z uhlí a přeorientování se na solární, vodní, jadernou nebo větrnou energii. Cílem je uzavření uhelných dolů a renovace tamní krajiny.  

Jak Sasko, tak i Ústecký kraj už s postupnou proměnou regionu začaly. Silně diskutovanou variantou jsou větrné elektrárny, které by obě strany postavily v Krušných horách. Ústecký kraj nicméně upozorňuje, že starostové měst a obcí na německé straně se proti výstavbě elektráren přímo v horách brání. 

Pilotním projektem na poli zelené transformace je také nový studijní obor, který připravují na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ten bude zaměřený na zelenou a komunitní energetiku a studenti se budou moci vzdělávat v celorepublikově unikátním univerzitním prostředí. Tento obor totiž v Česku dosud chyběl.  

Velké plány na budoucí transformaci uhelného Ústecka se již rozbíhají a právě program Interreg s nimi může pomoci, byť jen v omezené míře. ­První výzvy pro žadatele v rámci nového programovacího období se teprve otevírají.  

Dávid Pásztor