Kopřivy nebo slepičince. Co prospívá rostlinám?

Skvělým doplňkem, zvlášť na jaře a počátkem léta, jsou pak hnojivé jíchy. Tato rychle působící a rostlinami velmi dobře přijímaná tekutá hnojiva si můžeme připravit sami z obyčejných plevelů. Přečtěte si víc v článku, který vyšel v časopisu Receptář.

Po čem rostliny touží?

Známá trojice NPK, tedy dusík, fosfor a draslík, tvoří základ výživy. Dusík podporuje růst zelené hmoty, fosfor je nezbytný pro zdravé kořeny, násadu květů i celkovou vitalitu a odolnost rostliny, draslík pak podporuje kvetení i zrání plodů.

Plevel bychom si měli hýčkat!

I když jsou tyto tři prvky nejdůležitější, samy pro zdraví a dobrou úrodu nestačí, mezi další důležité minerály patří například vápník a síra. Pokud se rozhodneme kvalitu půdy prověřit pomocí laboratorního rozboru, vyplatí se zjistit obsah více prvků než jen základních tří. Jejich obsah v půdě závisí na podloží, historii zahrady, předchozím hnojení.

Stejně jako je špatný nedostatek některého prvku, může škodit i jeho přebytek. Pokud však budeme minerály do půdy dodávat pomocí horninových mouček, ze kterých se uvolňují jen postupně, předávkování se nemusíme bát ani zdaleka tolik, jako je tomu u rychle působících (ale rovněž rychle se z půdy vyplavujících) hnojiv syntetických.

Organická, nebo minerální?

Průmyslová minerální hnojiva účinkují rychle, rostlinám dodají potřebné prvky k růstu, ale dlouhodobou úrodnost půdy podpořit neumějí. Naopak ji mohou zatěžovat, narušovat rovnováhu užitečných mikroorganismů a znečišťovat spodní vody, zvláště pokud jsou dávkována neopatrně – vyplavují se totiž velmi snadno. Bez nežádoucích vedlejších efektů na půdu je však můžeme používat u rostlin pěstovaných v nádobách.

Také při předpěstování sazeniček bývá snazší používat minerální hnojivo pro ně určené, neboť při dodržení návodu se nemusíte bát přehnojení. U domácích organických hnojiv nezbývá než množství odhadnout (a vždy je lepší ředit víc). Dále se minerální hnojivo vyplatí pro péči o rostliny se zvláštními nároky, jako jsou například kyselomilné rododendrony nebo hortenzie.

Pro půdu jsou šetrnější tablety s postupným uvolňováním živin, které rostliny stihnou lépe vstřebat. Ovšem ne všechna minerální hnojiva jsou syntetického původu. Přírodního jsou horninové moučky, například mletý dolomitický vápenec. Je třeba je zapravit do půdy a účinkují pomalu, ovšem dlouhodobě, po dobu několika let. Kvalitním zdrojem minerálních látek, především vápníku a draslíku, je také dřevěný popel. Vrstvičku můžeme zapravit do půdy nebo pár lžic přidat do konve.

Ekologické tipy na lepší domácnost: s houbičkou na kompost i friendly toaleta

Organická hnojiva rostliny vyživují také, ale navíc pečují i o zdraví a dlouhodobou úrodnost půdy. Přispívají totiž k tvorbě nezbytného humusu – právě díky němu je půda kyprá, schopná udržet vláhu i živiny. Další výhodou je, že si je můžeme zdarma vyrobit sami, i když koupě komfortních tekutých koncentrátů či fermentovaných peletek hnoje je také možná.

Mezi organická hnojiva patří kompost, hnůj, zelené hnojení (rostliny obohacující půdu o dusík, které se do ní v době květu zapraví) a kvašené rostlinné výluhy.

Zatímco kompost je základ, který živiny uvolňuje pomalu a postupně, výluhy z plevele nebo drůbežího trusu, které rostlinám dopřejeme spolu se zálivkou, působí jako rychlá vzpruha. Obsahují kromě živin celý komplex přírodních látek, které podporují také zdraví a obranyschopnost rostlin. Jedinou nevýhodou je zápach, který při jejich přípravě vzniká. Trvá však jen tři týdny po dobu kvašení.

Kompost je základ

Pro recyklování téměř všech organických zbytků je kompost jedinečný. Vyrobí kvalitní hnojivo zdarma, jen za trochu péče, a to z odpadu. Tráva, listí a suché rostliny, které tvoří většinu hmoty určené ke kompostování, zaberou hodně místa. Když zetlí a promění se na kyprou prsť vonící lesem, zmenší objem až na pětinu. Ohrádku na kompost se proto vyplatí budovat velkoryse a počítat s počátečními objemy.

A pokud chceme zrání kompostu urychlit a zkvalitnit přehazováním, potřebujeme další místo. Hromadu materiálu není dobré vršit příliš vysoko a do šířky (měla by být nejvýše metr vysoká a 1,5 metru široká), raději ji prodlužujeme. I tomu by měla odpovídat kompostovací ohrádka.

Nenápadný zabiják. Dáváte si pozor na prach?

Kompost nebo jeho část, kterou necháme přes léto dozrávat, můžeme osadit cuketami, okurkami, dýněmi, lichořeřišnicí a další hladovou zeleninou nebo pohlednými letničkami, takže získáme pěkný dočasný záhon jako bonus.

Pokud na opravdu malé zahrádce pracuje jen kompostér, vyplatí se mu pořídit dvojče – jeden postupně plníme, v dalším, už naplněném, necháváme materiál zrát. Jestliže zakládáme běžný kompost, nikdy mezi něj a půdu nepokládáme bariéru.

V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík (listí, sláma, štěpka) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus). Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy – materiál se slehne a nebude provzdušněný.

Trus, zahrádkářův poklad

Kromě kompostu z rostlinných materiálů je odedávna nejlepším základním organickým hnojivem chlévský hnůj a slepičince, případně trus kachen a další domácí drůbeže. Materiál by měl pocházet z ekologického zemědělství nebo od farmáře či souseda, jehož hospodaření známe. Kejda z velkochovů může obsahovat i látky nežádoucí.

Surový hnůj může působit až příliš silně. Před použitím ho proto zkompostujeme (kombinace s listím bohatým na uhlík vytvoří ideální materiál) nebo zapravíme do půdy dále od rostlin, zvláště těch citlivějších. Pokud hnůj obsahuje více slámy, je poměr živin, tedy dusíku (bobky) a uhlíku (sláma), vyrovnanější, sláma navíc při rozkladu dusík spotřebovává.

Šedých kontejnerů na kov přibývá. Víte, co patří dovnitř?

Pozor však na to, že hnůj vystavený větru a dešti postupně přichází o část dusíku, který se vyplavuje i těká do vzduchu. Vhodný je hnůj kravský, ovčí, prasečí i koňský, který se nejrychleji rozkládá. Drůbeží trus je třeba nechat zkvasit a posléze naředit, aby koncentrované hnojivo rostliny nespálilo. Zkvašené slepičince jsou ideální pro květiny i zeleninu.

Z domácích chovů můžeme získat kvalitní trus, který ponecháme tři týdny zkvasit v plastové nádobě s vodou (třetinu trusu, zbytek vody). Nádoba, ve které hnojivo kvasí, musí být otevřená – víko by bránilo přístupu potřebného kyslíku. Aby se v něm neutopila nezkušená ptáčata, stačí na hladinu položit kus polystyrenu nebo celou nádobu překrýt sítem.

Výsledné hnojivo je třeba ředit v poměru nejméně 1:10, raději více, a rostliny přihnojovat večer jednou týdně. Toto hnojivo je ideální nejen pro kvetoucí rostliny, ale také pro rajčata, papriky, okurky, dýně, lilky, cukety, jahody i drobné ovoce. Slepičince můžete také koupit v granulované či tekuté formě.

Jícha, elixír zdarma

Nejen z drůbežího trusu, ale také z léčivého a hojného plevele, jako jsou kopřivy, si můžeme připravit výborné tekuté hnojivo s okamžitým účinkem. Kromě dusíku, fosforu a draslíku, tedy základních prvků, obsahují rostlinné výluhy i vzácné prvky, jako je zinek a železo, či enzymy podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost rostlin proti chorobám.

Kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena. Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám – obsahuje mnoho dusíku a vhodný je především v období růstu. Mladé kopřivy, které nyní bujně rostou, jsou plné síly a pro výrobu hnojiva nejvhodnější. V každém případě je třeba je posíci a nechat zkvasit dřív, než začnou tvořit semena.

Lidé, choďte. Zlepší se vám život

Zelenině, zvláště rajčatům a lilkům, prospívá výluh z kostivalu, který mimo jiné obsahuje dostatek draslíku. Přeslička je zase bohatá na posilující křemík. Na výluh můžeme použít i odpad z kapusty, kedluben, salátů, červené řepy, rajčat a další zeleniny.

Rostliny vložíme do nekovové nádoby. Pokud je nasekáme, bude kvašení rychlejší. Nádobu rostlinami naplníme ze tří čtvrtin a poté zalijeme vodou, ideálně dešťovou. V následujících dvou až čtyřech týdnech bude výluh kvasit, můžeme jej občas promíchat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití.

Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – použijeme ho jako mulč plný živin nebo přidáme do kompostu jako startér. Proces kvašení doprovází zápach, nádobu proto postavíme tam, kde bude nejméně obtěžovat. Pokud do směsi přidáme nehašené vápno, zápach se zmírní. Výluh pak však nebude vhodný pro rostliny nesnášející vápník.

Pro měsíční hnojení postačí naředit díl hnojiva devíti díly vody. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50. Hnojit rostliny výluhem je vhodné za deště či po něm, nikoli za horkého, slunného počasí. Za sucha musíme ještě notnou dávku vody přidat.

Mulč jako hnojivo

Mulčování prospívá půdě, podporuje tvorbu humusu a udržuje její vzdušnou a kyprou strukturu, chrání kořeny rostlin i prospěšné půdní mikroorganismy, brání erozi větrem i silným deštěm, šetří zálivku, brzdí růst plevelů. Ale to není vše, půdu může i nakrmit.

Deset věcí, které možná nevíte o chůzi

Pro mulčování spojené s hnojením je ideální zelená tráva i plané rostliny bez zralých semen, jako je například kostival, kopřiva, řebříček, pampeliška, jitrocel, hořčice, ptačinec. Tento materiál přináší kromě všech výhod mulče i výživu pro půdní organismy a také dodává do půdy dusík, základní živinu nezbytnou pro všechny rostliny.

Na záhony ho vršíme v tenké vrstvě a postupně doplňujeme. Čerstvá tráva láká žížaly, které si ji zatahují do půdy, čímž ji provzdušní a pohnojí zároveň.

Jak hnojit stromky a keře?

Kořeny dřevin sahají minimálně tak daleko, jak rozložitá je jejich koruna. A právě koncové kořínky přijímají nejvíce živin. Proto je zbytečné hnojivo dávat kolem kmene stromu, mělo by přijít právě do oblasti obrysu koruny.

Pokud je tam trávník nebo trvalkový záhon či porost půdopokryvných rostlin, můžete v půdě vytvořit úzké otvory pomocí vidlí a do nich hnojivo, nejlépe rozpuštěné ve vodě, nalít, případně je, což je o trochu pracnější, mělce zarýt.

Jak šetřit živiny?

Plevel odstraňujte včas, aby neodebíral živiny pěstovaným rostlinám. Díky tomu se nestihne vysemenit, což má také více výhod – jak pro pleveluprosté záhony, tak pro další využití pleve jako výživné hmoty.

Příroda nám pomáhá. Zkuste tyto recepty

Půdu ryjte a okopávejte, pouze pokud je to nezbytné. Kyprost udržujte raději vrstvou mulče. Provzdušněním půdy totiž ponoukáte mikroorganismy k horečné práci a živiny jsou pak spotřebovávány zbytečně rychle.

Rostliny nepřelévejte, protože živiny se z půdy spolu s vláhou vyplavují.