Jedním z nejvíce poškozených areálů bylo hřiště velkobřezenských fotbalistů. Voda ho tehdy zatopila až po brány.

Sekretář Fotbalového klubu Jiskra Velké Březno Ladislav Weis včera ničivou povodeň označil za viníka tehdejšího neúspěchu tamního klubu.

„Když přišla voda, nikdo z nás netušil, že hladina vystoupí až do výšky asi čtyř metrů. Stačili jsme odnosit věci z přízemí do vyššího patra, přesto Labe poté zaplavilo šatny hráčů, sklepení i byt správce. Na parketách v jedné z místností po opadnutí vody zbyla jen obrovská boule. To nemluvím o zničeném trávníku a plotech. Silný proud odnesl i zděné objekty, plechovou garáž i dřevěnou měřící věž,“ zavzpomínal na krušné chvilky po srpnové povodni z roku 2002 Weis.

V důsledku záplav dokonce fotbalisté Jiskry sestoupili z krajského přeboru do A třídy. „Voda nám totiž vzala možnost hrát i trénovat. Na opravené domácí hřiště jsme se mohli vrátit až na jaře následujícího roku. Povodeň měla negativní vliv i na psychiku hráčů oddílu. Azyl jsme nalezli po okolních klubech, kde jsme mohli trénovat i hrát. Dresy nám praly pracovnice velkobřezenského domova důchodců. Bylo to těžké období, a to nejen pro hráče. Až rok poté se nám podařilo opět vrátit se do krajského přeboru. Voda nás zaskočila. Celkové škody jsme tehdy napočítali něco přes dva miliony korun,“ řekl Weis.

Klub několik dnů po kulminaci Labe trnul hrůzou z toho, že přijde o střechu nad hlavou. Čekalo se totiž na vyjádření statika. Ten vynesl konečný verdikt: „Bourat se nebude!“

Srpnová povodeň z roku 2002 nebyla ale jedinou pohromou pro velkobřezenské fotbalisty. Na velkou vodu mají hráči Jiskry patrně smůlu.

„Stejně jako při velké povodni před pěti lety, tak i při zatopení hřiště na jaře loňského roku, jsme několik měsíců nemohli hrát ani trénovat na domácím hřišti a klub se tak z krajského přeboru opět propadl do A třídy. „Na vodu máme pech. Labe je v sousedství, pravidelně tak jednou za pět let při menších povodních tu máme vodu po celém hřišti. Ta srpnová měla ale nejkatastrofálnější následky,“ zavzpomínal Weis.

Dnes už fotbalisté Jiskry opět sehrávají utkání na domácím hřišti. V areálu stadionu mají k dispozici zrekonstruované šatny i další zázemí.

„Věřili jsme si, že nás povodeň nepoloží. Dělali jsme vše proto, abychom se na trávník Jiskry v co nejkratším čase opět vrátili ,“ podotkl Weis.

Vedle velkobřezenského hřiště přišli o vše i hráči z Valtířova, Trmic nebo ze Svádova. V době kulminace na svádovském stadionu dosahovala výška hladiny kolem čtyř metrů a z kabin koukal jen komín.
Předseda svádovských fotbalistů František Kolman řekl, že kvůli srpnové povodni se z klubu ze dne na den stal doslova odepsaný oddíl.