Voda potom během týdne vynesla prase až do okénka chlívku těsně pod střechou, kde prase bylo zaklíněné až do úterý 20. srpna. Po úterním opadnutí vody bylo prase opatrně odstraněno specialisty z kafilérie.
Křižíkova ulice je zcela nenápadná, krátká a slepá. Jedinou její pamětihodností je, že zde zloději kdysi v 90. letech měli přes noc zaparkované ukradené auto ministra spravedlnosti Rumla. Ulička leží od Labe nejméně jeden kilometr. A přesto přízemní byty v ulici byly zaplaveny bezmála pod strop. Voda z Labe se do ulice dostala kanály.
Lidé příliš nevěřili, že se voda dostane až k nim. Vystěhovali vše cenné na poslední chvíli. A vrátili se až v neděli 18. srpna. Sluníčko pálilo a lidé čekali na statika. Policie je nepustila za červenobílou pásku.
O polednách dva červené automobily zastavují v Ústí nad Labem, v Krásném Březně - Drážďanské ulici. Dvojice mužů se ze škodovek přemísťuje na blátivou ulici a po třech krocích jsou v Křižíkově ulici. Voda zde opadla z poloviny křižovatky v Drážďanské ulici, kde byla ještě v pátek do pouhé poslední třetiny Křižíkovy ulice. Všichni se soustřeďují na postavu vousatého muže s kladívkem – statika. Bez jeho požehnání nesmějí do domů.
První dva tři domy bylo možné uklízet již v tomto okamžiku. Problém nastává s dalšími budovami: k dalšímu domu se člověk musí již probrodit pár centimetry vody a bláta, zadní domy mají ještě kolem stěn deset i více centimetrů vody. Ulice je prozatím uzavřena. Nalevo od domů se vytvořila velká laguna, kterou musí odčerpat hasiči. Napravo, na ulici, je ještě do třetiny voda, která odtéká jen velice pomalu. Paradoxem je, že řeka Labe je již níže než vodní laguna a silniční voda ve slepé Křižíkově ulici.
Definitivně opadla voda z ulice až v pondělí 18. srpna. Po povodni zůstalo jen hnusně mazlavé blátíčko. Lidé v holinkách vstupovali do domů a otevírali okna. A poprvé v životě, doufají, že naposledy, vše, co nestačili evakuovat, tedy od postelí až po stařičký obraz panenky Marie po babičce, létalo z okna ven. Každá hodina ve větraném bytě při vymetání vody je bodem v běhu na dlouhé trati k vysušení domu a bytu. Lenka Hegrová se přistěhovala do přízemního bytu teprve před několika měsíci. A přes rok v něm nemohla bydlet. Rodina si pomocí přátel sehnala pronájem.
Srpen 2007. Okolí Křižíkovy ulice je stále ještě vlhké. Připomínají to komáři. „Na zdech bytu, nejvíce v ložnici, se objevuje od podzimu do jara plíseň,“ stěžuje si Hegrová. Ale život jde dál. Nebýt fotografií, nikdo by dnes nevěřil, že zde byla v srpnu 2002 v bytech až po strop hnusně smradlavá povodňová voda.