Úspěšný podnikatel vyrábí boty do jaderných elektráren, Česko ho nebere

15. 10. 2019

Stroje dovezené ze zlínského Svitu do africké Ghany zachránil před sešrotováním, odvezl je zpět na Moravu a dodnes na nich vyrábí komponenty. Jako poslední mohykán vyrábí v areálu bývalého Svitu sandálovou obuv. Na trh přišel i s ochrannými návleky a bezpečnostní obuví pro zaměstnance jaderných elektráren a vyváží je do mnoha zemí světa. Jen Česko je od něj nebere. „Tak už to chodí,“ usmívá se sympatický muž. Pro norskou firmu dodává pryžové podešve na boty pro koně.

Procestoval kus světa, v Africe strávil několik let. Zúčastnil se tam i slavnosti panen. „Stálo mě to láhev Johnnie Walker Black Label,“ smál se třiasedmdesátiletý zlínský rodák Pavel Kubina.

„Pracoval jsem jako československý expert v gumárenské firmě v Ghaně. Vyslala mě bývalá firma Svit,“ vyprávěl sympatický muž, zatímco mě prováděl výrobní halou.

„Pracoval jsem jako československý expert v gumárenské firmě v Ghaně. Vyslala mě bývalá firma Svit.“

Stroje dovezené ze zlínského Svitu do africké Ghany zachránil před sešrotováním, odvezl je zpět na Moravu a dodnes na nich vyrábí komponenty. Jako poslední mohykán vyrábí v areálu bývalého Svitu sandálovou obuv. Na trh přišel i s ochrannými návleky a bez

Jeho firma Moravia Plast vyrábí v bývalých prostorách proslulých baťovských závodů, později přejmenovaných na Svit, především ochranné pracovní pomůcky do atomových elektráren. Věnují se ale i výrobě pryžových komponentů pro obuv, které vyváží především do Rakouska. Během tří týdnů ze Zlína vyexpedují až 10 tisíc párů podešví. Dále se pak zaměřují na podešve i stélky pro masážní boty, pryžové chrániče, ale i pryžové podešve pro obuv pro koně.

„Kompletuje je firma Livex v Malenovicích.Textilní svršky na návleky a některé komponenty pro obuv si řežeme na CNC stroji. Řežeme textil a plasty i pro jiné zákazníky,“ odbočil od vyprávění Pavel Kubina. V menším množství pak produkují také pracovní obuv pro nemocnice a potravinářský průmysl. K tomu lehké sandály do sprch pro průmyslové podniky a opět i do elektráren. „V neposlední řadě ještě stále vyrábíme náš historicky první výrobek masážní sandál Klokan. Na začátku 90. let jsme pustili do světa až 100 tisíc párů ročně,“ přiblížil majitel společnosti Moravia Plast. Firma Baťa prý dokonce tyto sandály od nich po sametové revoluci odebírala pod vlastní zančkou POWER.

"Tyto boty se jako retro obuv dodnes v areálu bývalé firmy Baťa."

„V Ghaně pracovalo mnoho lidí ze Svitu,“ pokračoval ve vyprávění gumárenský expert. V roce 1986 tam zavedli výrobou gumotextilních tenisek. „Říká se jim plimsolky,“ uvedl. Název je prý odvozen od vžitého názvu plimsolkový lis, na kterém se obuv vyráběla. „Tyto boty se jako retro obuv dodnes v areálu bývalé firmy Baťa - Svit vyrábí ve firmě FERN,“ upřesnil.

Zastavili jsme se v místě, kde zaměstnankyně firmy Jana Malíšková vyráběla masážní boty. Vložila podešev i stélku do lisu, stlačila páku a chvíli počkala. „Teď přilepím vrchní díl,“ uvedla. Za minutku otočila celý sandál. „Hotovo,“ usmála se. „Je na tom hodně ruční práce,“ zdůraznil Pavel Kubina.

“Jednoho dne při obvyklých jarních záplavách byly stroje zatopeny. Zničily se řídicí jednotky a kovoví pomocníci byli připraveny na sešrotování.“

„Deset plimsolkových lisů vyrobených v tehdejších zlínských Závodech přesného strojírenství jsme v roce 1986 odvezli do Ghany. Já a dva kolegové ze Svitu a ZPS jsme je tam uváděli do provozu,“ vyprávěl. Koncem devadesátých let v Ghaně výrobu ukončili a stroje tam strčili do skladu. “Jednoho dne při obvyklých jarních záplavách byly stroje zatopeny. Zničily se řídicí jednotky a kovoví pomocníci byli připraveny na sešrotování,“ doplnil. Pavlovi Kubinovi se tři stroje podařilo zachránit. Odvezl si je zpět do Zlína, kde byly vyrobeny. „Dostal jsem je prakticky zadarmo,“ uvedl. Ve firmě Traco, kde podle jeho slov pracují opět šikovní zaměstnanci bývalého ZPS, stroje opravili. „A já je již 19 let používám na výrobu nejrůznějších komponentů. Šlapou jako hodinky,“ smál se. Když se o tom prý dozvěděli konstruktéři ze ZPS, nechtěli tomu věřit.

Společnost má další vlastní výrobní prostory ve Velkém Ořechově, kde vyrábí ochranné obleky. V roce 2014 až 2015, kdy v Africe propukla epidemie Ebola, firma pružně reagovala na zvýšenou poptávku po jednorázových polyethylenových (PE) ochranných oblecích. Vyrobí jich průměrně 200 tisíc kusů ročně. „Zrovna v roce 2014 jsme dokončili vývoj nového ochranného PE overalu včetně certifikátu, takže během jediného měsíce jsme mohli tento nový produkt uvést do výroby,“ uvedl Kubina.

„Mnoho fotek jsem později daroval redaktorovi z Mladého světa."

V Africe strávil několik let. „Na prázdniny za mnou jezdila moje žena, je učitelka,“ přiblížil Pavel Kubina, který v Ghaně propadl kouzlu fotografie. Focení se věnoval ve volném čase. „Pro Ghana Turist Bord jsem fotil na diapozitivní filmy různé scenerie atraktivní pro turistický ruch. V té době byl ještě v plenkách,“ vyprávěl Pavel Kubina. Díky tomu byl pozvaný na jednu místní slavnost Panen, což prý v té době rozhodně nebylo snadné. Měl oficiální pozvání, a tak ho kmenový náčelník nemohl odmítnout, ale i tak ho návštěva stála flašku Johnnie Walker Black Label. „Což mne ale rozhodně nemrzelo,“ smál se.

Fotografií nafotil hodně, filmy pak nechal vyvolat a předal GTB společnosti v Ghaně. „Mnoho fotek jsem později daroval redaktorovi z Mladého světa. Důrazně jsem ho žádal, aby fotografii, na které jsem s polonahými černoškami nepouštěl ven. Fotka se pochopitelně objevila na titulní straně přílohy magazínu Práva,“ vyprávěl pobaveně Pavel Kubina.

Manželka mezitím už byla zpět doma, ale on ještě v Ghaně. „Její kolegyně učitelky jí přinesly magazín a komentovaly ho jízlivými poznámkami: Podívej se, co ten tvůj v té Africe dělá!,“ smál se. Ale žena se prý nedala a kolegyním řekla: „Holky, to jsem fotila já.“ „A byla to pravda. Tehdy byla v Ghaně se mnou a pozvání na slavnost Panen dostala také,“ uzavřel vyprávění Pavel Kubina, který není jen šikovným podnikatelem, ale i štědrým donátorem republikových onkologických pracovišť. „Rád pomůžu,“ uvedl skromně.