Podle počítačového modelu, který analyzoval data z kamer, mohly úlomky meteoru (meteority) dopadnout severně od Cheltenhamu. Informuje o tom britská veřejnoprávní stanice BBC.

Když záře pohasne, nastupuje černá magie

"Ohnivou kouli dokážeme na obloze sledovat opravdu dobře, ale skutečná ‚černá magie‘ začíná až poté, když její záře pohasne - a úlomkům stále ještě zbývá k dosažení země deset až dvacet kilometrů," vysvětlila reportérům BBC doktorka Ashley Kingová z britské aliance meteorů (doslova ohnivých koulí) a z londýnského Přírodovědného muzea. 

"Silný vítr je dokáže odfouknout, takže nemusí dopadnout přesně tam, kde předpokládáme, a na tom teď právě pracujeme. Ale ano, někde na sever od Cheltenhamu by to být mělo, směrem na Stow-on-the-Wold," sdělila včera v podvečer BBC. (Stow-on-the-Wold je město v Gloucesterském hrabství, pozn. red.)

Ohnivá koule způsobila při svém průletu pod obloze nad jižní Anglií výrazný hluk, údajní očití svědci se také svěřují na svých sociálních profilech s tím, že viděli, jak se objekt těsně předtím, než přestal zářit, rozpadl na několik sledovatelných světelných pruhů.

Nedotýkejte se ho a magnetem už vůbec ne

Jakékoli úlomky, které by se dostaly až na zem, budou podle BBC malé (o něco menší než pomeranč) a pravděpodobně tmavé a lesklé.

Britské úřady požádaly všechny občany, aby v případě, že najdou něco, o čem si myslí, že je meteorit, pořídili na místě snímek nálezu a zaznamenali k němu GPS souřadnice. Neměli by však na něj sahat, aby na něm zbytečně nenechali stopy, které tam nepatří, a v žádném případě by k němu neměli přibližovat magnet - mohlo by to zničit důležité informace potřebné k podrobnějšímu prostudování horniny. 

"Za ta léta jsme se naučili, že většina meteoritů v sobě nese jakýsi vlastní magnetický záznam z doby, kdy byly ve vesmíru. Ten můžeme skutečně studovat a zjistit z něj, odkud daný objekt pocházel a jak se formoval," uvedla doktorka Kingová.

"Pokud se ale tohoto předmětu dotknete magnetem, je to trochu podobné, jako když jím přetřete kreditní kartu. Všechny tato informace tak ztratíme," dodala varovně.

Úřady doufají, že se jim podaří nějaké vzorky sebrat odborně bez toho, že by přišly do kontaktu s lidskou DNA nebo s jinými nepatřičnými příměsemi. Kdokoli si myslí, že mohl najít něco zajímavého, měl by kontaktovat odborníky na meteority z britských univerzit v Glasgov a v Manchesteru nebo z Přírodovědného muzea. Ti také vyzvali veřejnost, aby se podělila o případné pořízené fotografie nebo videa.

Přišel z oblasti mezi Marsem a Jupiterem

Některé věci ale už astronomové aspoň částečně tuší - například podle studia trajektorie tělesa, zachycené na kamerách, se zdá, že objekt vznikl ve vnějším pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

"Těmito uhlíkatými typy obsahujícími vodu a těkavé materiály má tendenci být většina asteroidů z oblasti dále od Slunce. Ale dokud se nám nějaké úlomky skutečně nedostanou do rukou, nemůžeme tvrdit s jistotou nic," uvedla pro BBC Kingová.

Odhaduje se, že ve Velké Británii spadne každoročně na zem deset až dvacet meteoritů, ale je vzácné, že se podaří nějaký úlomek opravdu zachytit a prostudovat.

Z Česka máme unikátní záznam dopadu meteoritu v roce 2016, šlo o meteorit, který dopadl v květnu toho roku u Hradce Králové mezi obcemi Čistěves a Benátky. Výjimečný byl v tom, že astronomové díky přístrojovému měření přesně znali jeho dráhu průletu atmosférou a jeho předchozí cestu sluneční soustavou - byl teprve 30. meteoritem na světě, u nějž byly tyto informace k dispozici. Celá databáze zaznamenaných jasných bolidů je zde.

Na závěr je dobré připomenout si některé pojmy, jež se občas zaměňují, ale jejich význam je různý: dokud se drobné těleso (o velikosti do sta metrů, při větší velikosti by šlo již o planetku) řítí vesmírným prostorem, nazývá se meteoroid. Při vstupu do pozemské atmosféry se rožhaví a vytvoří výše zmíněný světelný efekt nazývaný meteor. Velice jasný meteor (jasnější než zhruba −3 magnitudy) se nazývá bolid. A kousky dopadlé až na zem jsou meteority.