Slovenská vláda před několika týdny podepsala smlouvu na nákup 152 kusů bojových vozidel pěchoty CV90 s kanónem ráže 35 mm. Slovensko se tak trochu „odlouplo“ od avizovaného postupu s Českou republikou a jde vlastní cestou. U nás se mezitím diskutuje, jestli nakupovat BVP s klasickou „třicítkou“, nebo rovnou přezbrojit na ráži 35 mm. Proč je to důležité?

Antologie tendru

Bojová vozidla pěchoty do své výzbroje zařadila Československá lidová armáda v roce 1973. První verzi BVP-1 nahradila o deset let později modernizovaná varianta BVP-2, která byla pro ČSLA, stejně jako předchozí typ, licenčně vyráběna přímo v československých zbrojovkách. Do ukončení výroby v roce 1989 sjelo z výrobních pásů 344 kusů, z nichž 280 provozovala sama ČSLA a 64 bylo určeno na vývoz. Po rozdělení Československa stroje převzaly obě nové armády a v AČR dnes představují páteř mechanizovaných praporů 7. mechanizované brigády v počtu 178 kusů.

Pohledem Jiřího VojáčkaPohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkSadu základních požadavků na nové vozidlo, které mělo stará BVP nahradit, prezentoval na tzv. Průmyslovém dni 15. prosince 2016 pozdější zástupce velitele 7. mechanizované brigády plk. Zdeněk Mikula. Půl roku nato pozvalo Ministerstvo obrany všechny výrobce ke zkouškám na testovacím polygonu ve vojenském prostoru Libavá a areálu Velitelství výcviku ve Vyškově. Vozidla prošla poměrně zevrubným testováním, přičemž nejtěžší překážkou se pro všechny zúčastněné staly ostré střelby. Každé z testovaných BVP vystřelilo celkem čtyřicet ran na pohyblivý cíl ve vzdálenosti 700 metrů a dva statické ve vzdálenosti 1200 a 1800 metrů.

Američtí mariňáci v tanku M1A1 Abrams v Iráku, leden 2007
Hodil by se pro českou armádu? Legendární tank Abrams zářil v Pouštní bouři

Nezpochybnitelným vítězem se stal německý stroj Puma, který ze čtyřiceti ran zasáhl sedmatřicetkrát. Technologickou nadvládu favorita tendru dokládá výsledek druhého nejlepšího účastníka, který zasáhl pouze devatenáctkrát. O to více překvapilo, když ministerstvo o dalších devět měsíců později zveřejnilo upravené technické specifikace, v nichž některé požadavky otočilo o 180 stupňů a kterým paradoxně nevyhověli ani někteří účastníci, jež do tendru pozvalo samo ministerstvo.

Po nástupu nové vlády byl tendr zevrubně prozkoumán, a nakonec jako takový zrušen. Věci, jako otazník o devíti tisíci položek, byly raději zapomenuty a začalo se rovnou jednat z pravděpodobným vítězem tendru, s výrobcem osvědčeného typu CV90.

CV90 na testovacím polygonu. Co bojová vozidla dovedou:

Zdroj: Youtube

Ještě před několika týdny si česká ministryně a slovenský ministr ruku v ruce slibovali, že v nákupu BVP budou spolupracovat, už v té době se ale mezi odborníky vědělo, že oba státy rozděluje přístup k hlavní výzbroji. Zatímco Slováci preferovali 35mm kanón, Češi chtěli tradiční „třicítku“.

30 mm vs. 35 mm

Čeští vojáci totiž upozorňují, že 30mm už používáme na Pandurech, proto by bylo dobré používat stejnou ráži. Teoreticky je to samozřejmě pravda, praxe je ale mírně odlišná. Před časem bylo jednáno s izraelským dodavatelem věží pro KBVP Pandur a ten po revizi přímo u jednotek shledal, že se ke kanónům armáda chová poněkud macešsky. Některé údajně nebyly správně udržované, jiné nebyly podle některých zákulisních spekulací po střelbách dokonce ani čištěné. Nadto původní věžový komplet Samson RCWS-30 již výrobce, izraelská zbrojovka Rafael, nenabízí. 

I proto je možné, že budou muset být KBVP, tedy Pandury s věží s 30mm kanóny Bushmaster, přezbrojeny. A proč se v této souvislosti zajímat už raději rovnou o ráži 35 mm?

30mm munice už zaprvé nemá na dnešní poměry dostatečný průbojný výkon. Nejen proti tankům, proti kterým už to nestačí ani do boků, ale zejména proti bojovým vozidlům pěchoty a obrněným transportérům už není ani nejvýkonnější 30mm munice dostatečně výkonná.

Tank Leopard 2 nejmodernější verze A7, kterou si vybrala norská vláda jako příští hlavní bojový tank norské armády
Z Německa, nebo z Koreje? Norský výběr tanků může inspirovat i českou armádu

Všechna moderní BVP, nebo modernizované varianty starších verzí, se staví tak, aby do boků odolaly 12,7 nebo 14,5 mm munici. Ovšem zpředu už všechny odolají 30mm munici té nejvýkonnější, průbojné podkaliberní. Jsou tak stavěné K21 z Koreje, nové verze CV-90, nové verze Ajaxů (ASCOD), německá Puma. A co hůř, staví se tak ruské a čínské OT a BVP. Samozřejmě kromě těžkých BVP, která vznikají z tanků, jsou tu i modernizační sady BMP-3 a čínské stroje Typ 04 a 05. Což nám může znít vzdáleně, ale Číňané prodávají své obrněné transportéry po celém světě, zejména rozvojovém a je jen otázkou času, kdy se s nimi naši vojáci střetnou na nějaké misi.

Zadalší výrobce kanónů Bushmaster dnes vyrábí dvě základní verze. Bushmaster II o ráži 30 mm a Bushmaster III o ráži 35 mm. Důležité je ale vědět, že obě ty varianty mají „sesterskou“ ráži. Mechanika obou je totiž připravená prakticky pouze výměnou hlavně a několika málo dílů upravit původní ráži na vyšší. Ale zatímco 30mm Bushmaster II je takto schopen přejít pouze na ráži 40 mm, 35 mm Bushmaster III je schopen přejít na ráži 50 mm.

Interiér obrněnce Lynx KF41 na mediálním dnu při testování bojových vozidel pěchoty (BVP) z tendru pro českou armádu ve vojenském prostoru Libavá, 27. května 2021.Interiér obrněnce Lynx KF41 na mediálním dnu při testování bojových vozidel pěchoty (BVP) z tendru pro českou armádu ve vojenském prostoru Libavá, 27. května 2021Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Ty rozdíly se nemusí zdát velké, ale při porovnání munice 30 a 50 mm na jedné z fotek je jasně vidět, jak obrovský rozdíl mezi těmi dvěma rážemi je. Je skoro jisté, že budeme v budoucnu muset přejít na vyšší ráži těchto malorážových rychlopalných kanónů, protože to tak dělají prakticky všichni výrobci. Ale zatímco ráže 40 mm bude už v té době také nedostatečná, 50mm je progresivní úroveň, na kterou postupně přechází značná část výrobců nejmodernějších typů BVP.

Pokud tedy teď nakoupíme 30mm kanóny, tak tím nyní sice ušetříme, ale pouze za cenu, že za pár let vydáme mnohonásobně víc za přechod z ráže 30 na 50, které jsou spolu nekompatibilní. Když naopak teď nakoupíme se Slováky 35mm, tak přechod na 50mm, což bude za pár let standard, bude snadný a mnohem levnější.

Pozor na drony

Třetím, zřejmě nejzávažnějším důvodem pro změnu ráže, je boj proti dronům. Jestli nás něco naučila válka na Ukrajině, tak že každá armáda už od nynějška bude masivně používat k bojové činnosti drony. Jsou levné a výkonné, dron za 500 dolarů dokáže bez jakýchkoli pochybností zničit tank za 15 milionů dolarů. Proto se bude muset v příštích letech tlačit na to, aby byly jednotky soběstačné z hlediska vlastní protivzdušné obrany.

Takto vypadají „naše“ tanky při pohledu z bezpilotního prostředku
Unikátní snímky: České tanky bojují s ruskou přesilou. A nutně potřebují posily

PVO našich mechanizovaných jednotek, vybavených systémy RBS-70, je dlouhodobě kritizována a údajně se připravuje velký nákup MANPADS (z ramena odpalovaných) protiletadlových systémů. Ovšem to v současném bojišti nestačí, doslova každý tank a každé BVP se bude muset ubránit proti dronům, jinak nemá šanci vést dlouhodobou bojovou činnost. Standardní 30mm munice (pokud to není vysloveně specializovaná munice, kterou používají kanónové prostředky PVO), není proti dronům účinná. Proti dronům je totiž třeba munice výbušná, ideálně programovatelná a to s co největším poloměrem výbuchu. Ten však 30mm munice nezajistí. I proto kanónové PL systémy krátkého dosahu (třeba moderní Skyranger od firem Oerklion a Rheinmetall) používají ráži 35 mm.

Jestli se ministerstvo obrany a armáda přikloní k progresivním rážím a půjde slovenskou cestou, nebo se podržíme tradičního vyzbrojení i s rizikem, že budeme brzy muset přezbrojit, to se dozvíme brzy. Každopádně mechanizované jednotky už si nová BVP po čtyřiceti letech používání sovětské techniky zaslouží.